Pixabay License. Volné pro komerční užití

Na Měsíci může být led původem ze sopek

Značná část povrchu Měsíce je pokryta lávou ze sopečných výbuchů, k nimž docházelo před cca 2–4 miliardami let. Důsledkem vulkanismu mohou být nejen tmavé skvrny na povrchu Měsíce, ale i vrstvy ledu, podle nového výzkumu mnohde tlusté desítky až stovky metrů.
Výzkumů, které detekovaly nebo předpokládaly větší množství vodního ledu na Měsíci, bylo v poslední době publikováno hned několik. Voda podle nich pochází ze slunečního větru nebo dokonce ze zemské atmosféry. Nový výzkum předpokládá, že vulkanická činnost vyvrhovala v dávnější minulosti Měsíce do atmosféry jak kvanta oxidu uhličitého, tak i větší množství vodní páry. (PH: Nakonec: vody je dost i v zemském plášti. A Měsíc vznikl z hmoty Země.) Měsíc tak opakovaně získával řídkou, krátkodobě existující atmosféru. Vodní pára někde mrzla a usazovala se na povrchu. V kráterech, respektive tam, kde byla překryta horninou, mohly vrstvy ledu přetrvat až do současnosti, třeba i jen 5–10 metrů pod povrchem.
Spoluautor nové studie Paul Hayne (University of Colorado, Boulder) se podílel již na předcházející studii z roku 2020, která vedla k odhadu, že 6 000 čtverečních kilometrů měsíčního povrchu (hlavně v blízkosti severního a jižního pólu) by mohlo být schopno udržet led. Podle nové studie až 41 % vodní páry vychrlené sopkami dokázalo zkondenzovat; dočasná atmosféra totiž unikala řádově 1000 let, takže nějaký čas na to k dispozici byl. Ve skutečnosti mohlo být tehdy na Měsíci tolik ledu, že by byl ze Země (PH: dejme tomu před 3 miliardami let; ale třeba dodat, že vše je založeno na počítačových simulacích) viditelný v podobě výrazných polárních čepiček.
Z hlediska bezprostředně praktického. Má-li být voda na Měsíci nějak dostupná, ať už přímo pro lidi nebo k dalšímu zpracování (na raketové palivo), museli bychom ji dokázat najít. Studie pouze říká, že vodní led se nejspíš (logicky) nachází v blízkosti pólů a že může být jen po pár metrů pod vrstvami regolitu (měsíční horniny). Lze to prostě zkusit a kopat…

Andrew X. Wilcoski et al, Polar Ice Accumulation from Volcanically Induced Transient Atmospheres on the Moon, The Planetary Science Journal (2022). DOI: 10.3847/PSJ/ac649c
Zdroj: University of Colorado, Boulder / Phys.org a další

PH: Chápu-li dobře, obvykle používané analytické techniky dokážou pod povrchem identifikovat kapalinu (solanku), a to stejně jen ve větším množství a sporně (viz debaty o tom, zda se slaná jezera nacházejí pod povrchem Marsu). Stometrovou ledovou kostku na Měsíci nezbývá než zkusit najít metodou pokus-omyl?
Viz také:
Odkud se bere voda na Měsíci a kde je uložena
Voda na Měsíci vzniká díky i zemské magnetosféře

Týden na ITBiz: Pomocí DNA vyrobili diamantové fotonické krystaly

OpenAI umožní umělé inteligenci ovládat za uživatele počítač. Čína ve vyspělých technologiích dohání Západ, řekl …

One comment

  1. Stanislav Florian

    (PH: Nakonec: vody je dost i v zemském plášti. A Měsíc vznikl z hmoty Země.)

    Komentář: Měsíc pokud vznikl po nárazu protoplanety do Země byl velmi žhavý a patrně původně roztažený po dráze kolem Země. To byly podmínky pro to, aby se v hornině voda neudržela. Voda na Zemi má pocházet z bombardování asteroidy a snad i kometami v době po vzniku Měsíce.
    Pozdní velké bombardování se nazývá doba před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let, během které byla oblast vnitřních planet „bombardována“ velkými asteroidy. V této době vznikly na Měsíci rozsáhlé impaktní pánve, které byly později zality lávou za vzniku měsíčních moří.
    Problém udržení vody vidím v tom, že osluněná část povrchu má teploty až 123 °C, což by mělo povrchovou vodu odpařit. A atmosféra se neudrží.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *