Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na Plutu funguje organická chemie jinak než na Titanu

Atmosféra Titanu je naoranžovělá a prakticky neprůhledná. Pomineme-li přímé výpravy k povrchu, musíme informace získávat pomocí radarů apod. technik. Zákal je výsledkem chemických reakcí v horních vrstvách atmosféry, kdy především ultrafialové záření vede ke vzniku složitějších organických látek ze základních komponent – metanu, oxidu uhelnatého a dusíku.
V poslední době jsme slabší zákal objevili i v řidších atmosférách ještě vzdálenějších těles, Pluta a Neptunova měsíce Tritonu. Tyto atmosféry mají přitom stejné základní složky jako horní atmosféra Titanu. Studie, kterou vedl Panayotis Lavvas z University of Reims Champagne-Ardenne, ale nyní dospěla k závěru, že chemické procesy na Titanu a Plutu budou asi dost odlišné. Na Plutu je mnohem chladněji než na Titanu, atmosféra řidší; stejné chemické procesy by běžely mnohem pomaleji (poznámka: hodně zhruba se dá říct, že rozdíl 10 stupňů rychlost chemické reakce zdvojnásobí), organických látek by vznikalo málo a zákal by skoro nestál za řeč.
Podle nového výzkumu by základem příslušné chemie Pluta proto mohl být na rozdíl od Titanu kyanovodík. Ten by vznikal v horních vrstvách atmosféry, vymrzal na drobné ledové částice a klesal dolů. Při tom by na kyanovodíku kondenzovaly další plynné částice a příslušné „mlhy“ vytvářely opar. Více částic se zde spolu také dále spojuje a vytvářejí větší objekty. Navíc zatímco samotný kyanovodíkový led by při vyšších teplotách u povrchu hned zase sublimoval, nyní může být koloběh delší a komplikovanější, protože vrstva dalších obklopujících organických látek led do jisté míry izoluje a jeho trvanlivost zvyšuje.
Na rozdíl od Titanu by se ovšem stále jednalo jen o velmi jednoduché organické látky (poznámka: naopak v atmosféře Titanu najdeme dikyan, polycyklické aromatické uhlovodíky, alkany, acetylen, různé polymerní řetězce s vazbami uhlíku a dusíku apod.). Atmosféry Titanu i Pluta mají pak kvůli tomu rozdílné vlastnosti z hlediska energetických bilancí – nakolik absorbují sluneční energii a nakolik podporují transport tepla z povrchu zpět do vesmíru.
Co se týče Tritonu, ten by měl být podobný Plutu. Je zde ale ještě chladněji, takže na ledové částice by se lepilo méně dodatečných organických látek a příslušná chemie by byla ještě jednodušší. I přes trochu zákalu v atmosféře vypadají proto Triton a Pluto jako bílé sněhové koule, ne jako chumel oranžové mlhy.
Nature Astronomy, 2020. DOI: 10.1038/s41550-020-01270-3
Zdroj: ArsTechnica.com

Dvojitá protilátka na covid-19 funguje jako lék i prevence

Čeští vědci otestovali novou protilátku proti covidu-19, mj. brání viru mutovat. Čeští vědci otestovali novou …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close