Sciencemag.cz
Doporučujeme
Povrch Venuše samozřejmě představuje z našeho pohledu peklo: vysoký tlak i teplota, déšť koncentrované kyseliny sírové. Jestli tam ještě šlehají blesky, se už pak (z „praktického hlediska“ plánování nějakým misí, řekněme) může zdát skoro jedno, ale teoreticky je ta otázka jistě zajímavá. Vědci se o blesky na Venuši přou už skoro 40 let.
Nové výsledky týmu fyziků z CU Boulder přinášejí důkazy naznačující, že odpověď zní ne: blesky z hustých kyselých mraků Venuše pravděpodobně nevylétají, nebo alespoň ne příliš často. Vědci využili nástroj, který vůbec nebyl určen ke studiu Venuše: sondu NASA Parker Solar Probe, která byla vypuštěna v roce 2018 v rámci sedmileté mise zaměřené na zkoumání fyziky sluneční koróny (nejvzdálenější atmosféry Slunce) a slunečního větru. Sondu Parker Solar Probe pro NASA navrhla, postavila a nyní provozuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory.
V únoru 2021 sonda prolétla kolem Venuše ve vzdálenosti zhruba 1 500 km. Její přístroje přitom zachytily desítky tzv. hvizdových vln (whistler waves), což jsou impulzy energie, které přinejmenším na Zemi mohou být vyvolány blesky. Analýza ale ukazuje, že na Venuši ale tento signál nezpůsobují blesky, ale spíše pochází z poruch slabých magnetických polí, která planetu obklopují.
Výsledky se shodují se studií z roku 2021, která nedokázala detekovat, že by z Venuše přicházely rádiové signály generované blesky. Tento výzkum vedl Marc Pulupa z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Hlavní autorka nové studie Harriet George z University of Colorado v Boulderu vysvětluje, že údery blesků mohou v atmosféře planety rozkmitat elektrony, které pak spustí vlny, jež se spirálovitě šíří do vesmíru. Tyto vlny vytvářejí hvízdavé tóny, které mohli první rádioví operátoři na Zemi slyšet ve sluchátkách.
Kdyby měly hvizdové vlny Venuše tento původ, pak by zde blesky byly asi 7krát častější než na Zemi. Astronomové zaznamenali blesky také na Saturnu a Jupiteru.
Nicméně ani na Zemi nemusí být tento jev vyvolán pouze blesky. A když nyní vědci analyzovali sadu vln zaznamenaných na Venuši sondou Parker Solar Probe při blízkém průletu v roce 2021, všimli si, že hvizdové vlny Venuše směřovaly „špatným“ směrem. Pohybovaly se totiž směrem dolů k planetě, nikoliv do vesmíru, jak by se dalo očekávat od bouře s blesky.
Není jasné, co je příčinou těchto „zpětných“ hvizdů. Autoři nové studie podle průvodní tiskové zprávy „předpokládají, že mohou vznikat v důsledku jevu zvaného magnetická rekonexe, kdy se zkroucené magnetické siločáry, které obklopují Venuši, rozpojují a pak se opět spojují s explozivním výsledkem“. Další šance zkoumat tento jev (stejným způsobem) nastane v listopadu 2024, kdy sonda Parker Solar Probe uskuteční svůj poslední průlet kolem Venuše a klesne do výšky necelých 400 km nad jejím povrch, čímž se dotkne horní části husté atmosféry planety.
H. George et al, Non‐Lightning‐Generated Whistler Waves in Near‐Venus Space, Geophysical Research Letters (2023). DOI: 10.1029/2023GL105426
Zdroj: University of Colorado, Boulder/Phys.org
