Sciencemag.cz
Doporučujeme
Studium kosterních pozůstatků podle nové studie vyvrací mýtus o pandemii chřipky po roce 1918. Podle učebnic dějepisu postihovala tato chřipka, na kterou zemřelo víc lidí než v zákopech první světové války, zdravé dospělé v nejlepších letech stejně často, ne-li častěji, než lidi slabé nebo nemocné. Výsledky výzkumu publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences však naznačují, že to vůbec nemusí být pravda.
Při zkoumání kosterních pozůstatků téměř 400 jedinců vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a McMasterovy univerzity zjistili, že v roce 1918 měli stejně stejně jako v roce 2020 lidé už nějak oslabení, staří, nemocní, podvyživení apod. výrazně vyšší pravděpodobnost, že podlehnou novému viru,.
„Představa, že chřipka v roce 1918 zabíjela zdravé mladé lidi, není našimi zjištěními podpořena,“ uvedla spoluautorka studie Sharon DeWitte, antropoložka z University of Colorado v Boulderu specializující se na bioarcheologii.
Autoři studie dále upozorňují, že pokud se při studiu minulosti opíráme výhradně o písemné prameny, můžeme získat značně zkreslené výsledky. Tvrzení o tom, že nemoc zabíjela děti a zdravé mladé lidi, vznikla možná jako „lidová moudrost“, kterou pak začali všichni opakovat, až se stala „faktem“.
Spoluautorka studie Sharon DeWitte (McMaster University, Ontario) pomocí lupy prohlížela holenní kosti a ve sbírkách Cleveland Museum of Natural History a hledala tzv. porézní léze – ukazatel zranění, infekce, stresu nebo podvýživy. Podle studie takto postižení lidé měli 2,7krát vyšší pravděpodobnost úmrtí během chřipkové epidemie (a zde je ovšem také omezení nové studie: výsledky jsou jen z Clevelandu)
Chřipková pandemie z roku 1918 během pouhých dvou let nakazila téměř třetinu světové populace a zabila více než 25 milionů lidí. Pro srovnání, v první světové válce přímo na frontě padlo podle odhadů necelých 10 milionů lidí.
Amanda Wissler et al, Frailty and survival in the 1918 influenza pandemic, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2304545120
Zdroj: University of Colorado, Boulder / Phys.org a další
na druhe strane ale to, ze chripka zabijela hlavne mlade, ma take rozumne vysvetleni – byla vyselektovana v zakopech. takze nevim, zda na zaklade omezenych dat je opravnene rict, jak to cini nova studie, ze „vsechno bylo jinak“.