Kyslíkové radikály se se vznikem rakoviny spojují již tradičně. Nová studie zjistila, že v buňkách rakoviny slinivky břišní je oproti normálním buňkám výrazně vyšší hladina peroxidu vodíku. Pro jiné reaktivní kyslíkové molekuly se ale nic podobného prokázat nepodařilo. To dělá z peroxidu vodíku možný cíl pro výzkum i léčbu rakoviny, možná nejenom u pankreatu. Rakovina slinivky je každopádně zabiják, zejména kvůli pozdní diagnóze, prognóza bývá pro pacienty velmi špatná.
Obecně se zdá, že v nádorových buňkách je narušeno řízení kyslíkových radikálů, hlavně jejich odbourávání. Je ovšem obtížné tyto molekuly přímo stanovovat a analyzovat, protože mají extrémně krátkou životnost. Tým výzkumníků (hlavní autor Renato Zenobi z ETH v Curychu) nyní dokázal selektivně v rakovinných buňkách změřit koncentrace peroxidu vodíku, superoxidu a hydroxylových radikálů.
Pomocí specifických chemických reakcí, hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením a biologických testů vědci stanovili hladiny těchto tří molekul odděleně. Ukázalo se, že koncentrace peroxidu vodíku je v buňkách rakoviny slinivky ve srovnání s jinými kyslíkovými radikály vyšší a že tato zvýšená hladina kriticky přispívá k přežití rakovinných buněk. Není to tedy jen následek dysregulace metabolismu a/nebo příčina vzniku nádoru (mutací), ale i přímo nějaká výhoda pro nádor. Při léčbě bychom se tedy mohli zaměřit tímto směrem. A co se týče analytiky, má větší smysl stanovovat pouze peroxid vodíku a nikoliv hladiny radikálů jako celek (součet jako parametr).
Studie také došla k závěru, že mutace podporující rakovinu vedou k potlačení exprimace genů pro enzymy, které peroxid vodíku štěpí. Vyšší koncentrace peroxidu vodíku pak mění složení a metabolismus lipidů v buňkách. Protože se rakovinné buňky dělí velmi rychle, potřebují k vytvoření nových membrán obrovské množství lipidů. Potlačení enzymu katalázy, který štěpí peroxid vodíku, vedlo k většímu množství lipidů typických pro membrány rakovinných buněk.
Qinlei Liu et al, Mass Spectrometry Reveals High Levels of Hydrogen Peroxide in Pancreatic Cancer Cells, Angewandte Chemie International Edition (2023). DOI: 10.1002/anie.202213703
Zdroj: Wiley/Phys.org
Tak já vždycky považoval peroxid vodíku jako ultimátní zbraň imunitního systému pro vytvoření zánětu jak hrom. Každý, kdo má tu možnost, by asi měl utíkat od gradientu pryč. Dokážu si představit, že bílé krvinky zdrhnou s tím, že masového vraždění je už dost, zatímco rakovina si lebedí bez imunitního dohledu. Otázka tedy spíš je, proč peroxid rakovinné buňky nezabíjí. Nebo je zabíjí, ale ne dost rychle, takže se jim tahle strategie vyplácí?
mozna peroxid take nejen primo zabiji, ale i poskodi, vyvola pak finalne bunecnou sebevrazdu – a to uz ty nadorove bunky maji vypnute. takze pro ne je mene skodlivy?
Mnohé bakterie třeba rodu Staphylococcus produkují kstalazu.Tyto pyogenni bakterie napadají v těle poškozené nenormální.a neoplaticke buňky.V orgánech kde jsou tyto anomálie dochází k infekci těmito bakteriemi tedy vzniká.neco jako.prirozena ochrana organismu likvidaci abnormálních buněk.Podobnou obranu jsme pozorovali u Bartonel na srdečním svalů kardinálů v terminálním stádiu Zda se že priroda má na každou nemoc přirozený lék.jen jej nesmíme zkazit léčbou například antibiotiky….