Sciencemag.cz
Doporučujeme
Při průmyslových procesech výroby vodíku (tedy pomineme-li rozklad vody) vzniká jako vedlejší produkt často oxid uhelnatý. Ten představuje problém; ani ne kvůli tomu, že je jedovatý pro živé organismy, ale protože dokáže „otrávit“ i kovové katalyzátory používané při dalších reakcích vodíku (palivové články nebo syntéza amoniaku).
Jak se oxidu uhelnatého zbavit? Obvyklou cestou je ho oxidovat na oxid uhličitý. Jenže jak to udělat ve směsi CO a vodíku, když současně bychom oxidovali i vodík, který chceme vyrobit (navíc by šlo o explozivní reakci).
Nově navrženým řešením je oxidace malým množstvím kyslíku za katalýzy zlatými nanočásticemi – ty údajně podporují reakci CO, naopak zpomalují oxidaci molekuly H2. Nanočástice zlata jsou umístěny na povrchu vlhkého a částečně hydratovaného oxidu hlinitého, v selektivitě reakce pak hrají údajně roli i příslušné hydroxylové skupiny a molekuly vody (celé uspořádání je ještě takové, že reaktorem kromě samotných plynů proudí i voda pod tlakem; na tomto tlaku závisí i optimální teplota reakce, tj. obě tyto veličiny má smysl ladit pouze současně).
Výsledky vědců z Trinity University v San Antoniu a The Pennsylvania State University byly publikovány v časopisu Nature Chemistry.
Zdroj: Phys.org
