Sciencemag.cz
Doporučujeme
Červí díry jsou krajně hypotetické objekty. Původně se tím myslely jakési spojnice mezi černými a bílými dírami, dnes spíše obecné zkratky propojující jinak vzdálené oblasti časoprostoru nebo dokonce různé vesmíry. Kdyby červí díry existovaly, na jejich základě by se možná daly vytvářet i omezeně fungující stroje času.
Dejan Stojkovic z University at Buffalo a De-Chang Dai (čínská Yangzhou University, Case Western Reserve University) navrhují ve Physical Review D, že bychom po červí díře mohli pátrat u obří černé díry ve směru souhvězdí Střelce (Sagittarius A), která je centrem celé Mléčné dráhy. Domnívají se, že pokud vůbec červí díry existují, vyžadovaly by extrémní gravitační podmínky, takže okolí černé díry by v tomto bylo nadějné. A jak bychom měli červí díru vůbec poznat? Pokud by spojovala nějakou vzdálenější oblast vesmíru, pak by hvězdy a další objekty (jiné černé díry?) na jejím druhém konci měly gravitačně působit. Z našeho pohledu by se to pak projevilo jako odchylky od toho, co bychom jinak očekávali – a tento efekt by mohl být patrný na hvězdách kroužících kolem černé díry. Konkrétně se navrhuje sledovat hvězdu S2. Potíž je ovšem v tom, že zjištěné odchylky (potřebná přednost měření může být navíc k dispozici třeba až za 10-20 let) by nedokazovaly přímo červí díru, ta byl stejně představovala jen jedno z možných vysvětlení. (Poznámka PH: Nakonec nějaké gravitační podivnosti by se nejspíš daly připisovat i temné hmotě.)
Stojkovic ovšem dodává, že i kdyby červí díra existovala, nejspíš by se chovala jinak, než jak se popisuje ve sci-fi. Nejednalo by se asi o žádný snadno využitelné teleport. Některými červími dírami by sice v principu mohla procházet i běžná hmota, jiné by však byly uzavřené a šířily by se jimi nejspíš jen silové interakce (poznámka: jen gravitace nebo i ostatní?). Je možné, že jakmile by do červí díra vstoupila klasická „makroskopická“ hmota, vybuchly by nebo se uzavřely. Existence červích děr představuje sice možné řešení Einsteinových rovnic obecné relativity, to ovšem nijak neznamená, že této matematice odpovídá i nějaká fyzikální realita.
De-Chang Dai et al, Observing a wormhole, Physical Review D (2019). DOI: 10.1103/PhysRevD.100.083513
Zdroj: University at Buffalo/Phys.org a další
Poznámka PH:
Před několika lety se objevila i výstřední teorie, podle které by samotný objekt Sagittarius A nemusel být „klasickou černou“, ale právě červí dírou. Čínští fyzici tehdy tvrdili, že plyny/plazma kroužící okolo černé a červí díry by měly vykazovat odlišné vlastnosti. Červí díra by měla být menší než černá. Navíc nemělo jít jen o Mléčnou dráhu, ale o objekty ve všech jádrech galaxií. Obří objekty v mladých galaxiích (zřejmě je nalézáme) by, podle autorů hypotézy, nestihly tak rychle vzniknout, alespoň pokud by se jednalo o černé díry. Naopak příslušné červí díry se mohly vytvořit už po velkém třesku. Nicméně se zdá, že tato teorie (stejně poněkud zmateně působící, alespoň v takto zkratkovitém podání) zapadla a dále ji nikdo nerozvíjel.
Jak využít červí díru pro konstrukce stroje času?
K oběma otvorům červí díry dáme synchronizované hodiny. Jeden z otvorů se přitom nachází v silném gravitačním poli. U tohoto otvoru poplyne čas v důsledku gravitace pomaleji a zdejší hodiny se začnou opožďovat. Od druhých hodin se můžete podívat na první a projít k nim přes červí díru (řekněme, že to bude trvat zanedbatelně krátce). O „rozdíl časů“ mezi hodinami jste se nyní přesunuli do minulosti. Náš stroj času ovšem umožňuje cestovat do minulosti až od chvíle, kdy jsme ho spustili.
Viz článek Hledání strojů času
