Sciencemag.cz
Doporučujeme
Není každý génius, to platí pro lidi stejně jako pro psy. Na budapešťské Eötvös Loránd University přišli s dalším psovědným výzkumem. Jedná se o kynologickou velmoc, zmiňovanou na Sciencemagu opakovaně. Probíhá zde Family Dog Project a nedávno spuštěná Genius Dog Challenge získala v prostředí sociálních médií popularitu až virální.
Nový výzkum ukázal, že chytří psi potřebují k zapamatování slova jen 4 opakování, většina ostatních ovšem mnohem více; jednalo se o názvy předmětů k nošení, nikoliv přímo povelů. A 4 opakování fungovala nejlépe, když si přitom lidé se psy hráli, tedy při sociální interakci, ideálně ve známém prostředí a se svou rodinou. Hvězdami výzkumu se staly border kolie Whisky z Norska a yorkshirská teriérka Vicky Nina z Brazílie. U Whisky to nepřekvapuje, border kolie se pokládají za jedno z nejinteligentnějších psích plemen, alespoň z hlediska experimentů tohoto typu.
Pokusy také ukázaly, že oba psi zvládali vylučování – tj. když fenky dostaly za úkol přinést neznámý předmět položený mezi hračky se známým jménem, přišly na to, že se po nich chce ta neznámá věc. Tímto způsobem ale nedokázaly slovo k příslušnému předmětu přiřadit trvale. (Poznámka PH: U geniálních border kolií Chaser a Rico byly ale reportovány odlišné výsledky. Možná jde o to, že se úloha opakovala více než 4krát. Whisky a Vicky Nina to dostaly zadané takhle, aby se dalo přímo srovnávat s učením při hře.) Whisky ovšem exceluje i jinak, v jiné studii publikované dokonce v Nature se uvádí, že podobně jako Chaser zvládá např. seskupování předmětů podle kategorií.
Adam Miklósi, vedoucí katedry etologie na Eötvös Loránd University a spoluautor studie, srovnává rychlé učení dvou chytrých psů s tím, jak se učí děti ve věku 2-3 let (poznámka PH: podobná srovnání mají samozřejmě jen omezený smysl, jindy se ovšem border kolie svou inteligencí přirovnávají i k mnohem starším dětem; číst a psát je tedy nikdo prozatím nenaučil).
Dalších 20 zkoumaných psů v testu neuspělo vůbec. A i Whisky a Vicky Nina se při 4 opakováních hned po sobě slova naučily jen pro danou chvíli, už po 10 minutách a ještě víc po 1 hodině to s výsledky bylo horší. Trvalá asociace vyžaduje trochu větší úsilí. (Poznámka PH: Jak by to bylo v průměru u člověka, když se učí názvy předmětů v cizím jazyce?)
Whisky se aktuálně účastní soutěže Genius Dog Challenge, Vicky Nina bohužel mezitím zemřela. Mrtvé jsou již i hvězdy nedávné populárně-vědecké literatury o psech, borer kolie Rico a Chaser. Rico se dožil 14 let, Chaser zemřela v roce 2019 ve více než 15 letech. Mezi aktuálně 6 účastníky Genius Dog Challenge se nyní 1 ze psů opět jmenuje Rico; všechno jsou border kolie.
Claudia Fugazza et al. Rapid learning of object names in dogs, Scientific Reports (2021). DOI: 10.1038/s41598-021-81699-2
Zdroj: Eötvös Loránd University / Phys.org a další
V císařském Nemecku uměl kůň i počítat 🙂
Císařská akademie věd to potvrdila hlasy svých vážených vědátorů a dokonce i císař se zmínil pochvalně o výrazných kvalitách všeho německého včetně koní.
Až nějaký mladý nezkušený vědátor přišel na jednoduchý pokus jak předvést, že kůň nepočítá, ale že perfektně čte „body-language“ svého chovatele.
Není proto divu, že o tom jak vynikající čtenáři řeči těla jsou psi je proto dnes v němčině dostatek literatury. Člověk si není vědom, že jeho verbální projev má v těle pohybovou charakteristickou složku, pes ano. (Kromě Franka Zappy, který doporučoval si pustit v televizi projev prezidenta s vypnutým zvukem…a nekoupili byste si od tohoto člověka ani rohlík 🙂 🙂 🙂
to zase na tak elementarni veci byvaji dnes pokusy osetreny, pes hleda v jine mistnostni bez pritomnosti cloveka/vizualniho kontaktu apod.
podle me u tehle veci je hlavni problem obrovska variabilita jedincu v ramci druhu. takze pak schopnosti tech geniu muze byt opravdu tezke reprodukovat… (dokonce i proc by chytry kun v nejake rozumne mire nemohl umet pocitat…). a skepse je na miste v tom smyslu, ze prirodni vedy maji poskytovat obecne vysledky. naucit se nazvy 1000 hracek nebude asi obecna psi schopnost…
Zrovna proběhla medii polemika „důkazu pachových stop přečtených psy“.
Pokud psovod ví, který figurant má být obviněn, jeho pes tohoto označí aniž by mu psovod cokoliv naznačoval. I sám psovod je přesvědčen o objektivitě celého důkazu 🙂
Nebo jinak. Žena se mne ptala jak je to možné, že naše fena mi rozumí co jí říkám a když jí řekne ona to samé, tak fena neví o co jde 🙂 Bude to tím, že žena a muž jsou odlišné živočišné druhy, které mají velmi omezené společné komunikační kanály :-))) Na rozdíl od psů :-))))
Kůň, který uměl počítat: Proč je důležité myslet kriticky. Portál, Praha, 2019
„Pokud psovod ví, který figurant má být obviněn, jeho pes tohoto označí aniž by mu psovod cokoliv naznačoval. I sám psovod je přesvědčen o objektivitě celého důkazu“
ale kdyz psovod vubec nebude u pokusu? kdyz v jine mistonosti prazdne jsou hracky, tam pes bezi, povel „dones medveda?“ to budou treba hracky nove koupene, nerozlisuje zadny pach, ale medveda od micku.
simpanzi (nekteri) serazuji cisla
vrana (nektera) pozna, zda 4 + 3 je vic nez 5 +1
tvrzeni, ze umeji pocitat, mi prijde OK
z techto testu ovsem pro forenzni vyuziti nevyplyva bezprostredne vubec nic. u tech hracek jde o inteligenci ve smyslu rozpoznani obecnych kategorii. s pachovymi stopami to nesouvisi. kdyz uz, analogie by byla, ze byste psa naucil rozpoznavat „vraha“ (prehravane scenky, videa) a pak mu polozil otazku „najdi vraha“ za predpokladu, ze nekdy pote byl nahodou u vrazdy, o ktere kazdy zucastneny vyklada neco jineho. do nejake detektivky nebo scifi snad i hezky namet.