Sciencemag.cz
Doporučujeme
Usazeniny na čínské keramice staré více než 5 000 let ukazují, že v nádobách bylo pivo – a to ne rýžové, ale klasické „evropské“ s ječmenem. Alespoň to vyplývá z analýzy nálezů v Mijiaya u řeky Wei v severní Číně, které jsou datovány do doby asi 3400-2900 př. n. l.
K výrobě byla použita směs ječmene, prosa a obilniny slzovky (Jobových slzy, Coix lacryma-jobi). Právě ječmen je klíčový – terminologicky, aby se zkvašenému obilí vůbec mohlo říkat pivo, musí v něm být slad z ječmene (takže např. pšeničné pivo znamená směs pšenice/ječmen). Nejde jen o hru se slovíčky ala pomazánkové máslo, ječmen je důležitý technologicky. Obsahuje enzymy štěpící škroby, kvasinky si pak poradí až s jednoduššími cukry. Ne že by bez toho obilí kvasit nešlo, ale je to složitější. Například v předkolumbovské Americe se kukuřice před kvašením žvýkala, čímž se do ní dostal enzym amyláza ze slin.
Právě ječmen je hlavním překvapením, jde o vůbec nejstarší doklad této obilniny z Číny, uvádí hlavní autorka studie Jiajing Wang ze Stanfordovy univerzity. Čínská civilizace na severu u Žluté řeky vznikala na prosu a pšenici, nikoliv rýži. Pilo se zde mléko, ne čaj. A nyní víme, že také pivo. Studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences dokonce naznačuje, že ječmen se mohl pěstovat výhradně kvůli pivu, teprve později se začal i konzumovat. Z nálezů těžko říct, jak tehdejší čínské pivo chutnalo, bez chmele bylo nejspíš prostě sladkokyselé. Také samozřejmě nemůžeme předpokládat žádné „plzeňské“ spodní kvašení.
Z Egypta a Mezopotámie známe první pivo zhruba ze stejné doby, i když předpokládáme, že jeho výroba je mnohem starší. Dokonce v poslední době je populární názor, že právě pivo bylo hlavní motivací pro vznik zemědělství. Obdělávání půdy je strašlivá práce a než se takhle trápit, to by člověk snad i radši zemřel hlady, nicméně vidina alkoholu, to už za to stálo.
Jakkoliv je tato teorie půvabná, přece jen naráží na několik úskalí. Na Blízkém východě byla fáze prekeramického neolitu; i když kvasit, uchovávat i pít pivo šlo nějak i bez keramiky, přece jen to s hypotézou moc nesedí (nicméně třeba v Evropě se už zemědělství přebíralo spolu s keramikou, takže dejme tomu, že pivo hrálo v rozhodování místních mezolitiků, zda přejít k zemědělství svou roli – za předpokladu, že se nový životní styl nešířil jen přímou kolonizací, ale přebírali ho i původní obyvatelé).
Také se dá namítat, že původními technologickými postupy se moc alkoholu nezískalo; podle některých názorů sumerské pivo připomínalo spíš dnešní ruský kvas, opít se s tím pořádně nedalo. Mimochodem planá vinná réva také neobsahovala moc cukru, planá jablka rovněž ne. Naopak celkem snadno šlo udělat datlové víno, možná spolu s medovinou vůbec nejstarší alkoholický nápoj (ovšem kolik medu bylo k dispozici).
Patrick McGovern z University of Pennsylvania, který komentoval původní objev, to vidí jinak – podle něj pivo nehraje roli v samotné neolitické revoluci, spíše souvisí s pozdějším vznikem diferencované společnosti, bylo nápojem elit, bojovnických apod. skupin, které nebyly postavené na principu příbuznosti (česky: prostě se s někým skamarádíme tím, že se spolu opijeme). Příslušné období v severní Číně předchází polohistorické dynastii Sia, takže ano, z neolitických vesnic zde zřejmě tehdy vznikaly zárodky pozdějších říší.
Další zajímavá věc v souvislosti s Čínou: můžeme si dokonce představovat, že ječmen se do země dostal průmyslovou špionáží. Známe legendu, jak do Byzance přinesli z Číny v holi larvy bource morušového. V Číně zase mají legendu o opačném tajném transferu technologie – jak se sem propašovalo víno z Persie. Třeba se něco takového odehrálo i v případě piva?
Zdroj: Phys.org, PNAS Online a další
