Pixabay License

Největší sauropodi vznikli mnohokrát

Sauropodi byli největšími suchozemskými živočichy. Žádný jiný dinosaurus ani suchozemský savec se jim ani nepřiblížil. Nová studie zkoumá, jak tito superobři dosahovali svých rekordních rozměrů v průběhu času.
Dříve se předpokládalo, že sauropodi se ke svým výjimečným rozměrům vyvinuli nezávisle na sobě jen několikrát ve své evoluční historii. Díky nové analýze ale nyní víme, že tento počet je mnohem vyšší, a to přibližně ve třech desítkách případů, v průběhu 100 milionů let a po celém světě, uvedl autor studie paleontolog Michael D’Emic z Adelphi University v New Yorku.
Při zkoumání evoluce velikosti těla sauropodů provedl D’Emic měření obvodů stovek nosných kostí, které koreloval s hmotností zvířete. Poté použil tzv. rekonstrukci stavu předků (ancestral state reconstruction). Takto získané hmotnosti téměř 200 druhů sauropodů zakreslil do jejich evolučního stromu. Výsledky ukazují, že sauropodi dosáhli svých výjimečných rozměrů již na počátku své evoluce a že s každou novou čeledí, která vznikla, dosáhla jedna nebo více linií z této čeledi nezávisle na sobě obřích rozměrů. Největší z největších sauropodů byli ekologicky odlišní, měli různě tvarované zuby a hlavy a různě proporcionální těla, což naznačuje, že obsazovali i poněkud rozdílné ekologické niky. Rekordmani měli také rozdílnou rychlost růstu, což dále ukazuje, že byli rozdílní i co se týče metabolismu.
Obecné závěry mají být následující: neexistuje jediný znak nebo jasný soubor znaků, který by charakterizoval největší sauropody a odlišoval je od menších (nebo jinak – můžeme odlišit sauropody překonávající velikostí největší savce od těch ostatních, ale zase nic zvláštního prý nezjistíme). Největší obři vznikali spíše v reakci na ekologické podmínky (aktuálně dostupné niky), respektive náhodou. Má tím být zpochybněno také tzv. Copeovo pravidlo, podle které ve většině (?) přímých evolučních linií živočichů má v čase docházet ke zvětšování rozměrů zvířat. (Poznámka. Obecnější platnost Copeova pravidla je tak jako tak sporná.)

Michael D’Emic, The Evolution of Maximum Terrestrial Body Mass in Sauropod Dinosaurs, Current Biology (2023). DOI: 10.1016/j.cub.2023.02.067. https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(23)00240-3
Zdroj: Adelphi University / Phys.org

Poznámka PH: Proč tedy podobných rozměrů nikdy nedosáhli savci? Jen náhoda, od konce druhohor neuplynulo zase tolik času? O teplokrevnost by tolik jít nemělo, největší zvířata už řídí teplotu prostě svou velikostí, obří suchozemské savce už tepelná regulace moc nestojí. Nehledě k tomu, že ani s teplokrevností dinosaurů si nejsme zrovna jisti.

Mimozemské planety s životem mohou být ne zelené, ale purpurové

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však …

3 comments

  1. Rostislav Sládek

    Pokud vím, dříve bylo v atmosféře víc kyslíku, možná to mělo vliv? Dneska už takhle velká zvířata nevzniknou, protože by to „neudýchala“?

  2. Pavel Houser

    v permu bylo vic kysliku, to byl ten velky hmyz atd. ve druhohorach snad ani ne. a k tomu samozrejme vecna otazka, kteri z tedch dinosauru byli a v jakem ohledu teplo/studenokrevni.

  3. ZDENEK MAZANEC

    Problém může být mimo jiné obsah kyslíku v atmosféře, tehdy byl byl mnohem větší než dnes, dnes by se tito obři nejspíš udusili vlastní vahou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close