Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nemírné pití piva má podle nové studie zhoubný dopad na zdraví Čechů. Odborníci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně porovnali údaje o stravě a nejčastějších onemocněních ve 42 zemích. Dospěli k závěru, že by si Češi měli dávat mnohem větší pozor na alkohol, ale také na brambory a obiloviny. Výzkum je k dispozici na webu časopisu Food and Nutrition Research.
„Konzumace piva je nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny. Aktuálně jsme na prvním místě evropských statistik v rakovině slinivky a ledvin. Souvislost s alkoholem v těchto případech nelze zpochybnit,“ uvedl Pavel Grasgruber, hlavní autor rozsáhlé studie.
Čechy postihuje také rakovina tlustého střeva, konečníku a žlučníku, což také může být z velké části způsobeno vysokou konzumací piva a alkoholu obecně. „Alkohol prakticky destruuje vnitřnosti Čechů a zřejmě přispívá také k vysokému výskytu obezity,“ doplnil Grasgruber.
Vypustit z jídelníčku by lidé měli také příliš tepelně opracované a tučné červené maso, což by znamenalo redukovat letní grilování nebo smažení. Odměnou bude výrazné snížení rizika karcinomu zažívacího traktu. Úplně se zříct červeného masa ale dobré není. Třeba vepřové je podle odborníků spolu s mlékem zdrojem nejkvalitnějších živin v lidské stravě a zejména děti oboje potřebují ke správnému růstu.
Výrazně kriticky vyznívají výsledky studie pro konzumování obilovin, hlavně pečiva, a brambor. Obiloviny jsou problematické kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici, protože výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy, což pak vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu.
S bramborami je situace komplikovanější. Obsahují sice nejagresivnější sacharidy ze všech potravin, ale na druhou stranu jsou například dobrým zdrojem vitamínu C a jejich bílkovina je nejbohatším běžným zdrojem tryptofanu, což je nejvzácnější esenciální aminokyselina v lidské stravě. „V dietologii zpravidla nic není černobílé, ve výběru potravin je potřeba udržovat zdravou míru a vyhýbat se extrémům,“ konstatoval Grasgruber.
Za zdravou míru označuje spolu s kolegy takzvanou středomořskou stravu. Vyznačuje se totiž průměrnou spotřebou masa a mléčných výrobků a vysokým zapojením oliv, ořechů, ovoce a zeleniny, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Pokud by dospělý člověk chtěl jíst opravdu vzorově, měl by k tomuto typu stravování přidat víc mléčných výrobků, pokud možno v podobě šetrně pasterizovaného mléka a jogurtů, a ubrat obilovin.
