Sciencemag.cz
Doporučujeme
Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil. Mimo to existují i diagnostická zařízení, především v nukleární medicíně, která detektují ionizující záření, ale sama o sobě nejsou jeho zdrojem. Aby bylo možné využít všech předností moderních přístrojů k diagnostice a léčbě, musí o ně pečovat radiologičtí fyzici, kteří rozumí jak technologiím, tak medicíně. A právě takové už více než 20 let vychovává Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI).
„Jsme jediná univerzita v Česku a na Slovensku, která dnes radiologické fyziky, připravuje. Poptávka po nich je velká a nemocnice i firmy působící v této oblasti se o naše absolventy přetahují,“ říká doc. Tomáš Vrba z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) FJFI. Katedra právě získala novou desetiletou akreditaci na bakalářský studijní program Radiologická technika a na něj navazující magisterský Radiologická fyzika. „S akreditací našich studijních programů je to složitější než u většiny jiných na FJFI, protože spadají jak pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tak pod Ministerstvo zdravotnictví ČR. Naše absolventky a absolventi totiž musí být odborně způsobilí vykonávat zdravotnické povolání podle aktuálního znění Zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních,“ doplňuje Tomáš Vrba. Výuku zajišťuje FJFI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a významnými klinickými pracovišti odborníky z praxe.
Co vše spadá pod radiologickou fyziku
Radiologická fyzika má tři hlavní větve: radiodiagnostiku, radioterapii a nukleární medicínu. Největší medicínskou oblastí využívající ionizující záření je rentgenová diagnostika. Zde se uplatňují různé diagnostické přístroje od rentgenů, přes mamografy až po výpočetní tomografy. Jejím cílem je identifikace tvarových nebo funkčních změn v lidském těle, aby lékaři věděli, co se s pacientem děje. Téměř každý má zkušenost s rentgenem, případně podobným typem zařízení.
O něco méně známé jsou aplikace v radioterapii, jejichž cílem je zpravidla likvidace nemocné tkáně, a to jak u maligních, tak benigních onemocnění. K tomuto účelu jsou využívány nejen lineární a kruhové urychlovače (protonová terapie), radionuklidové ozařovače (Leksellův gama nůž), ale i uzavřené zdroje vkládané do těla pacienta (tzv. brachyterapie).
Poslední oblast radiologické fyziky, nukleární medicína, využívá tzv. radiofarmaka, tedy přípravky obsahující radioaktivní látku. Radiofarmaka se využívají buď s cílem zviditelnit vybrané tkáně pro stanovení diagnózy, nebo zničit nemocné tkáně.
tisková zpráva Fakulty jaderná a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze
