Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Neurologické následky COVID-19 asi nejsou přímým důsledkem infekce mozku

Vědci si stále nejsou jisti, jak u COVID-19 vznikají neurologické příznaky. Je to proto, že virus SARS-CoV-2 přímo infikuje mozek? Nebo jsou tyto příznaky důsledkem zánětu ve zbytku těla? Studie Charité-Universitätsmedizin Berlin nyní přinesla důkazy podporující druhou teorii.
Bolesti hlavy, problémy s pamětí a únava jsou jen některé z neurologických dopadů, které se objevují během infekce koronavirem a mohou přetrvávat i po skončení akutního období. Již na počátku pandemie vědci předpokládali, že příčinou může být přímá infekce mozku.
„I to jsme na začátku považovali za základní hypotézu. Dosud však neexistoval žádný jasný důkaz, že koronavirus může v mozku přetrvávat, natož se množit,“ uvádí spoluautorka nového výzkumu Helena Radbruch. „K tomu bychom museli najít například důkazy o přítomnosti neporušených částic viru v mozku. Místo toho indicie, že koronavirus mohl infikovat mozek, pocházejí jen z nepřímých testovacích metod, takže nejsou příliš průkazné.“
Podle druhé hypotézy by neurologické příznaky byly spíše vedlejším účinkem silné imunitní reakce, kterou tělo nasazuje na obranu proti viru. Současná studie Charité nyní tuto teorii podpořila podrobnými výsledky molekulární biologie a anatomie z pitev.
V rámci studie tým vědců analyzoval různé oblasti mozku u 21 osob, které zemřely v nemocničním prostředí, obvykle na jednotce intenzivní péče, v důsledku těžké infekce koronavirem. Kontrolním vzorkem bylo 9 pacientů, kteří zemřeli po léčbě JIP z jiných příčin.
Nejprve autoři studie zjišťovali, zda tkáň nevykazuje nějaké viditelné změny, a pátrali po jakýchkoli známkách přítomnosti koronaviru. Poté provedli podrobnou analýzu genů a proteinů, aby zjistili konkrétní procesy, které probíhaly uvnitř jednotlivých buněk.
Stejně jako jiné týmy výzkumníků před nimi, i vědci z Charité našli v některých případech v mozku genetický materiál koronaviru. „Nenašli jsme však neurony infikované virem SARS-CoV-2,“ uvádí Helena Radbruch. „Předpokládáme, že imunitní buňky vstřebaly virus v těle a pak putovaly do mozku. Stále nesou virus, ale ten buňky mozku neinfikuje . Koronavirus tedy napadl jiné buňky v těle, ne samotný mozek.“
Přesto vědci zaznamenali nápadné změny molekulárních procesů v některých mozkových buňkách u osob nakažených COVID-19: V buňkách se například zvýšila signální dráha interferonu, která se obvykle aktivuje v průběhu virové infekce. Některé neurony zjevně reagují na zánět ve zbytku těla.
Tato molekulární reakce by mohla být dobrým vysvětlením neurologických příznaků, které pozorujeme u pacientů s COVID-19. Například neurotransmitery vysílané těmito buňkami v mozkovém kmeni by mohly způsobovat únavu.
Reaktivní nervové buňky byly nalezeny především v tzv. jádrech bloudivého nervu. Jedná se o nervové buňky umístěné v mozkovém kmeni, které sahají až k orgánům, jako jsou plíce, střeva a srdce.
„Zjednodušeně řečeno, naše data interpretujeme tak, že bloudivý nerv ‚cítí‘ zánětlivou reakci v různých orgánech těla a reaguje na ni v mozkovém kmeni – aniž by došlo ke skutečné infekci mozkové tkáně,“ uvádí průvodní tisková zpráva.
Reakce neuronů na zánět je dočasná, jak ukázalo srovnání lidí, kteří zemřeli během akutní koronavirové infekce, s těmi, kteří zemřeli nejméně dva týdny poté. Molekulární změny jsou nejvíce patrné během akutní fáze infekce, ale poté se opět normalizují – alespoň v naprosté většině případů. „Domníváme se, že je možné, že pokud se zánět stane chronickým, může to být příčinou neurologických příznaků, které jsou u některých lidí často pozorovány při/po dlouhém trvání COVID-19,“ uvádí spoluautor studie Christian Conrad.

Josefine Radke et al, Proteomic and transcriptomic profiling of brainstem, cerebellum and olfactory tissues in early- and late-phase COVID-19, Nature Neuroscience (2024). DOI: 10.1038/s41593-024-01573-y
Zdroj: Charité – Universitätsmedizin Berlin / MedicalXpress.com, přeloženo / zkráceno

Rovina oběhů planet je vůči rotaci hvězdy nakloněná běžně

Astronomové si dlouho lámali hlavu, proč mají všechny planety v naší Sluneční soustavě mírně nakloněné …

One comment

  1. Prosím, podivejte se do Jazykové příručky, jak se skloňuje covid-19.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close