Při nižší teplotě probíhají chemické reakce obecně pomaleji, takže déle by mělo trvat všechno. U nádorů ale do hry vstupuje navíc speciální mechanismus, který je připraví o glukózu.
Podle studie vědců ze švédského Karolinska Institutet provedené na myších se zdá, že snížení teploty ztěžuje růst rakovinných buněk. Studie publikovaná v Nature vede k závěru, že nízké teploty aktivují hnědý tuk produkující teplo; ten pak ve větší míře spotřebovává cukry, jež nádory potřebují k růstu. Podobné metabolické mechanismy byly zjištěny i u pacienta s rakovinou vystaveného snížené pokojové teplotě.
Tuková tkáň aktivovaná chladem soutěží s nádorovými buňkami o glukózu. Vystavení chladu by proto mohlo být slibným novým přístupem k léčbě rakoviny (nebo alespoň některých jejích typů), i když vše je ještě třeba prověřit v rozsáhlejších klinických studiích.
Vědci porovnávali růst nádorů a míru přežití u myší s různými typy rakoviny, včetně rakoviny tlustého střeva, prsu a slinivky břišní. Myši aklimatizované na teplotu 4 °C měly výrazně pomalejší růst nádorů a žily téměř dvakrát déle ve srovnání s myšmi v místnostech o teplotě 30 °C. Ke zdůvodnění tohoto závěru se pak analyzovaly tkáňové markery a vedle toho použily zobrazovací techniky ke zkoumání metabolismu glukózy.
Rakovinné buňky obvykle potřebují ke svému růstu glukózy velké množství. Ukázalo se, že nízké teploty vyvolávají výrazný příjem glukózy v hnědé tukové tkáni (typ tuku odpovědný za udržování tělesného tepla v chladu). Současně byly signály glukózy v nádorových buňkách sotva zjistitelné. Když výzkumníci odstranili buď hnědý tuk, nebo protein UCP1 klíčový pro jeho metabolismus, příznivý účinek vystavení chladu se v podstatě vytratil a nádory rostly stejným tempem jako za vyšších teplot. Podobně i krmení myší nápojem s vysokým obsahem cukru vliv nízkých teplot vymazalo. Z toho celkově vyplývá, že omezení přísunu glukózy je pravděpodobně jednou z nejúčinnějších metod potlačení nádorů.
Dále vědci sledovali 6 zdravých dobrovolníků a 1 pacienta s rakovinou podstupujícího chemoterapii. Pomocí pozitronové emisní tomografie zjistili, že u zdravých dospělých osob, které nosily šortky a trička a byly vystaveny mírně chladnější pokojové teplotě 16 °C po dobu až šesti hodin denně na dva týdny, se v oblasti krku, páteře a hrudníku aktivovalo značné množství hnědého tuku. Pro většinu lidí je taková teplota snesitelná.
Pacient s rakovinou trávil čas v místnosti o teplotě 22 °C po dobu jednoho týdne a poté v místnosti o teplotě 28 °C po dobu čtyř dnů. Zobrazovací skeny zachytily zvýšený obsah hnědého tuku a snížený příjem glukózy z nádorů během pobytu v nižší teplotě.
Yihai Cao, Brown-fat-mediated tumour suppression by cold-altered global metabolism, Nature (2022). DOI: 10.1038/s41586-022-05030-3. www.nature.com/articles/s41586-022-05030-3
Zdroj: Karolinska Institutet / MedicalXpress.com
Poznámky PH:
Ono nejde jen o zpomalení/oddálení konce, nádor se takto třeba podaří zničit dříve, než proroste jinam, začne metastázovat apod.
Nedávalo smysl spíše zdravé lidi testovat a při vyšších teplotách a pacienta s rakovinou vystavit té nižší?
Nemělo by smysl speciálně chladit místo postižené nádorem a jinak člověka nechat fungovat normálně?
ad. Nemělo by smysl speciálně chladit místo postižené nádorem a jinak člověka nechat fungovat normálně?
IMHO je to založené na tom, že se aktivují ty hnědé tukové tkáně, ty spotřebují víc glukozy a pro nádor jí v orgamismu zbyde méně. Takže jestli něco ochlazovat, tak ty tukové tkáně, nádor ne.