Sciencemag.cz
Doporučujeme
Za 200 až 300 milionů let dojde k uzavření Tichého oceánu a propojením Ameriky s Asií vznikne nový superkontinent Amasia (respektive česky snad Amasie). Alespoň to tvrdí nová studie (hlavní autor Chuan Huang z Curtin University).
Vědci provedli superpočítačovou simulaci vzniku superkontinentu a zjistil, že vzhledem k tomu, že Země se již miliardy let ochlazuje, tloušťka a pevnost desek pod oceány se v čase zmenšuje. Z toho dále vyplývá (má vyplývat), že uzavírání mladých oceánů (což je Atlantický a Indický) trvá déle a superkontitenty by tímto způsobem mohly vzniknout obtížněji/pomaleji. Proto se pevniny mají potkat v oceánu Tichém. Nejprve se srazí Austrálie s Asií a pak se přes původní Austrálii propojí (Euro)Asie s Amerikou. Obě Ameriky pokračují v pohybu směrem k sobě.
Během posledních 2 miliard let se kontinenty spojovaly do jediné pevniny cca za 600 milionů let. Pangea se zformovala cca před 300 miliony lety (přelom karbonu a permu) a začala rozpadat před 200 miliony (přelom triasu a jury). Délka celého cyklu by tak měla být přibližně zachována, i když některé předcházející teorie tvrdily něco jiného a vznik superkontinentu v příslušném časovém horizontu zpochybňovaly.
Dnešní Tichý oceán představuje zbytek superoceánu Panthalassa, který se začal formovat před 700 miliony lety, když odstartoval rozpad předchozího superkontinentu. Je to nejstarší oceán, který dnes na Zemi máme; zmenšuje se už od doby dinosaurů, aktuálně o několik centimetrů ročně. Na základě toho lze předpokládat že při současné šířce asi 10 tisíc kilometrů se uzavře (dojde ke spojení pevnin) za 200 až 300 milionů let.
Svět s jedinou pevninou je samozřejmě podstatně odlišný, než když je kontinentů několik. Hladina moře poklesne a vnitrozemí obří pevniny bude velmi suché a s velkým rozsahem teplot (poznámka: míněno asi hlavně jako rozdíl léto–zima – viz „kontinentální klima“; nicméně v pouštních oblastech bývají i velké rozdíly teplot den–noc).
Chuan Huang et al, Will Earth’s next supercontinent assemble through the closure of the Pacific Ocean?, National Science Review (2022). DOI: 10.1093/nsr/nwac205
Zdroj: Curtin University / Phys.org a další
Poznámka: Na obrázku chybí i Antarktida u jižního pólu a Afrika není rozpadlá (probíhající oddělováníní východní části a Arábie).
Článek píše :“Hladina moře poklesne a vnitrozemí obří pevniny bude velmi suché“.
Můj názor, nákres superkontinentu Amasie nemá Antarktidu na jižním pólu a prakticky žádnou pevninu za polárními kruhy, takže prostor pro velké pevninské ledovce nevidím. Čili není důvod pro snížení hladiny oceánu, spíš naopak. I kvůli očekávaným vnitrozemským pouštím typu Gobi.
Pokud dojde k očekávanému ochlazení Země, může být pevninský ledovec ale třeba od 50° zeměpisné šířky, což bylo v Severní Americe a Evropě v poslední době ledové.
Antarktida tam je, dole pod Asií, vedle Jižní Ameriky.
Co se týče výšky hladiny, je asi třeba vztahovat ji k nějaké absolutní hodnotě, třeba vzdálenost od středu země. Protože její výška k nějakému bodu na pevnině při pohybu pevniských desek v tomhle měřítku rozhodně není stabilní údaj. Úroveň hladiny se tedy může snížit například kvůli vzniku hlubších oblastí v novém oceánu.
Pro Doli.
Ano, Antarktida tam je , ale ne u jižního pólu a vrstvou ledovce , který má dnes potenciál asi 67 m (?) zvýšení hladiny.
Hladina oceánu je dána tím, že Země je kulatá ( rotační elipsoid a mírně šišatý). Takže hladina oceánu není vůči nějakému bodu na pobřeží, ale vůči všem bodům na pobřeží. Vzdálenost od středu Země je veličina těžko změřitelná všude.
Jinak souhlas. V teplejších obdobích před stamiliony let byla hladina oceánu vysoko, v dobách chladna níž.
Uvažovat možnost hlubšího oceánu je hezké, ale vliv má i to, jak jsou kontinenty vysoké. No a když uvážíme, že kontinentální desky plovou na roztaveném magmatu a oceánská dna mají slabou zemskou kůru, tak se nedá předpokládat skoro nic. Kromě toho některé kontinentální desky se podsouvají pod jiné ( subdukce) a utavují se.
Moc to nechápu. Čekal bych, že v závislosti na ochlazování planety budou desky spíše tuhnout a sílit (jejich mocnost). Možná křehnout.