Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak „všichni víme“, od velkého třesku uplynulo asi 13,5 miliardy let. Model Lambda-CDM z roku 2021 tento výsledek dále upřesňuje na 13,797 miliard let. Fyzik Rajendra Gupta z University of Ottawa nyní ale došel k hodnotě 26,7 miliard let, tedy skoro dvojnásobku. Jak se to stalo?
Úvodní motivací byla existence hvězd, jako je např. Methuselah (Metuzalém), které podle některých měření vypadají starší než celý vesmír. Dále pak Kosmický dalekohled Jamese Webba zachytil několik velmi starých galaxií, které ale už velmi krátce po velkém třesku (300 milionů let apod.) vypadají jako značně vyvinuté (ačkoliv by měly být velmi „mladé“). Potíž je také s hmotností těchto galaxií (ta se zdá být zase příliš malá).
R. Gupta do svého vlastního vysvětlení nejprve zamontoval teorii unaveného světla, s níž původně přišel Fritz Zwicky (mimochodem, od něj také začíná výzkum temné hmoty). Tato teorie předpokládala, že fotony na obrovských kosmických vzdálenostech ztrácejí energii. Rudý posuv je pak důsledkem tohoto jevu, nikoliv rozpínání vesmíru. Teorie, alespoň ve své původní formě, ale nedokázala vysvětlit experimentální data. R. Gupta nyní navrhuje, že pozorovaný rudý posuv by mohl mít hybridní povahu, tj. být důsledkem jak rozpínání, tak i unaveného světla. Další návrh pak tvrdí, že v průběhu vývoje vesmíru docházelo i ke změnám vazebných konstant (jako je gravitační konstant atd.; prostě parametrů určujících relativních sílu základních interakcí). Z toho všeho se pak dojde k tomu, že pozorované rané galaxie mohou být staré v miliardách let, i k onomu číslu 26,7 miliard výše.
A nakonec by výsledkem mělo být přehodnocení kosmologické konstanty, resp. temné energie, kterou potřebujeme pro vysvětlení zrychlující se expanze vesmíru. Místo toho by mohla být zavedena konstanta, která určuje, jak se v čase mění vazebné konstanty.
R Gupta, JWST early Universe observations and ΛCDM cosmology, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2023). DOI: 10.1093/mnras/stad2032
Zdroj: University of Ottawa / Phys.org
Poznámka: Studie vyšla v recenzovaném vědeckém časopise s celkem vysokým impakt faktorem, ale samozřejmě se jedná o značně excentrický výklad, s dost ad hoc prvky atd. Určité nejasnosti/podivnosti se vysvětlují tím, že navrhneme ještě podivnější věci. Atd.
Na devítiletce mne spolužák vždy žádal o výsledek výpočtu v písemce z počtů. „Ňeco tam našmodrchám, na konec dám správný výsledek a učitelka nemá šanci přijít na podvod…“
Na střední škole učitel fyziky zdůrazňoval škodlivost „vycházení z přepokladu“, prostě vás to chybné předporozumnění dovede k špatnému výsledku….. Dopplerův efekt se sice sám nabízí, ale o šíření a změnách vlastností světla při velkých vzdálenostech objektů asi skutečně nevíme mnoho. A prostor mezi námi a vzdálenými objekty není prázdný, i vakuum bylo v roce 1930 jiné než je dnes 🙂 Kolik se vlastně podařilo scholastikům umístit andělů na špičku jehly? 🙂 Co když vědeckou obec postihne konec velkého třesku? 🙂 🙂 🙂