Noví neotenní brouci z amazonského pralesa

Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je také Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou morfologicky téměř k nerozeznání od svých larev. Výsledky studie zaměřené na tuto novou čeleď brouků z jednoho z nejohroženějších biomů světa byly publikovány v prestižním odborném časopise Scientific Reports.

Vědcům se již podařilo popsat většinu čeledí brouků a objevy nových vývojových linií na této úrovni jsou tak nyní naprosto výjimečné. Nedávný objev zcela nové skupiny brouků z brazilského pralesa proto vzbudil velký ohlas nejen v odborných kruzích. „Tito brouci dosud unikali pozornosti vědců zejména z důvodu jejich malé velikosti a také skrytého způsobu života v půdě a pralesní hrabance. Při první expedici byly objeveny pouze dvě larvy. Jelikož je nikdo nedokázal identifikovat, byly v laboratoři dochovány do dospělosti. Shodou okolností se jednalo o zástupce obou pohlaví,“ popsal nečekaný objev Robin Kundrata, který na výzkumu této skupiny brouků spolupracoval s kolegyněmi z Brazílie a Německa.

Překvapením pro entomology bylo, že samec měl oba páry křídel včetně krovek a byl plně letuschopný, kdežto samice byla bezkřídlá a vzhledem připomínala svou larvu. „Tento jev, kdy si jedinec zachovává i v dospělosti některé larvální znaky, se nazývá neotenie. U brouků většinou daleko nápadněji ovlivňuje samice,“ podotkl Kundrata.

Entomologové nakonec v Brazílii objevili celkem tři druhy této unikátní linie a zařadili je do dvou rodů. Nazvali je Jurasai a Tujamita, což jsou výrazy pocházející z tamějších domorodých jazyků. Kombinace detailního studia morfologie všech vývojových stádií spolu s výsledky analýzy DNA následně ukázala, že se jedná o zcela novou samostatnou vývojovou větev brouků, která si zaslouží status čeledi a dostala název Jurasaidae.

„Objev této čeledi nám přináší spoustu nových poznatků o evoluci neotenie u brouků. Ta vznikla několikanásobně a u každé skupiny se nemusí projevit stejně výrazně. Oba rody Jurasaidae jsou toho zářným příkladem. Zatímco samice rodu Jurasai jsou na první pohled téměř k nerozeznání od svých larev, samice rodu Tujamita mají alespoň některé části hlavy a hrudi částečně podobné dospělým samcům,“ přiblížil zajímavou morfologii nově objevené linie Kundrata.

Díky tomu, že neotenické skupiny s nelétavými samicemi okupují kvůli omezené schopnosti šíření relativně malé areály a jsou většinou silně závislé na biotopech s dlouhodobě stabilními klimatickými podmínkami, stávají se podle Kundraty výbornými indikátory historických refugií tropických deštných lesů v obdobích se sušším klimatem.

Atlantický les je druhým největším tropickým deštným lesem Brazílie. Pokrývá přes 3000 kilometrů dlouhý pás podél pobřeží Atlantského oceánu. Z původní rozlohy pralesa se kvůli nadměrnému odlesňování zachovala přibližně desetina území, přičemž jen asi třetina je součástí chráněných území. Oblast se přesto vyznačuje zcela unikátní druhovou bohatostí a počtem endemických taxonů. „Jedná se o jeden z nejohroženějších biomů světa,“ upozornil olomoucký entomolog, podle kterého jsou zbývající fragmenty původního deštného lesa domovem jedné z nejrozmanitějších faun planety.

Největší a nejlépe chráněné části brazilského Atlantického lesa nyní zůstávají v horských pásmech na jihu území. Přesně tam byli nalezeni všichni zástupci nové čeledi Jurasaidae. „Fakt, že se zde vyskytují brouci, kteří jsou svým kryptickým způsobem života pevně vázáni na stabilní pralesní biotopy, jenom dále umocňuje důležitost tohoto regionu jako prioritní oblasti tamější ochrany přírody,“ dodal Robin Kundrata.

tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci

Unikátní operace zachránila pacienta napadeného smrtelným zlatým stafylokokem

Rozhodnutí operovat neslo s sebou obrovské riziko, protože krvácení do hrudníku bylo masívní a byl …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close