Sciencemag.cz
Doporučujeme
V loňském roce se v Pylu na Peloponésu podařilo objevit a odkrýt další významné archeologické památky, nyní byly publikovány i hlavní informace o nových nálezech.
Archeologové z University of Cincinnati Jack Davis a Sharon Stocker pokračují ve výzkumech hrobů z doby egejské doby bronzové. Jejich pár let starý objev hrobky velmože („Griffin Warrior“ – podle destičky s motivem orla zkříženého se lvem, „gryfa“) ve městě Pylos byl pokládán za jeden z archeologických nálezů roku, možná za nejvýznamnější objev řecké archeologie z poslední doby vůbec.
Pylos je znám z Homéra jako město Nestora. Jednalo se o významné centrum mykénského období, z jehož ruin známe velké množství tabulek psaných lineárním písmem B. Město bylo zničeno kolem r. 1200 př. n. l. v souvislosti s útoky Mořských národů, při nichž vzala za své celá mykénská civilizace (viz také: Otazníky kolem Mořských národů). Nové objevy (jak aktuální, tak i ten z doby před třemi lety) jsou datovány do doby kolem r. 1500 př. n. l., tedy ještě před vrchol mykénské civilizace (mimochodem, nakonec se ukázalo, že do stejné doby patří Schliemannovy nálezy hrobek z Mykén včetně známé zlaté „Agamenónovy“ masky). Nacházejí se nedaleko Nestorova paláce, který v době jejich vzniku ovšem ještě nestál.
Viz také: Pylos plný zlata dávno před Nestorem
Nově odkryté hroby mají kruhový půdorys (typ tholos) se stěnami z kamenů zhruba velikosti melounu. Dokumentace těchto nálezů probíhá už asi rok a půl. Podobně jako u hrobky Griffin Warrior i tyto knížecí hrobky obsahují velké množství šperků. Vnitřní zdi hrobek byly zdobeny kousky zlata, tyto vločky postupně opadaly a pokryly celou podlahu. Z nalezených artefaktů je zmiňován např. zlatý prsten znázorňující dva býky (viz i význam býků na Krétě) lemované zrny, podle všeho ječmenem. Jedná se prý o jediné známé „umělecké“ ztvárnění obilí z období mínojské a mykénské kultury.
Býci na zlatém šperku z hrobky, Pylos, asi 1500 př. n. l. Credit: University of Cincinnati
Dále byl objeven (viz obrázek výše) v polodrahokamu karneolu vyrytý motiv dvou lvů stojících na zadních nohách, v tlapách nádobu a kadidelnici (zřejmě) a nad nimi šestnácticípá hvězda, ta byla znázorněna rovněž na dalších artefaktech ze zlata a bronzu. I šestnácticípá hvězda je v mykénské ikonografii výjimečná. Podobné motivy lvů známe z Blízkého východu. Jiný zlatý přívěsek připomíná egyptskou bohyni Hathor, což byla sice bohyně „kraví“ (viz býci výše?), ale spojovala se i s podsvětím, takže jako součást pohřební výbavy je příslušný šperk celkem odpovídající.
V této době se v pevninském Řecku nepoužívalo písmo, takže o tom, jaké významy tehdejší lidé přičítali různým symbolům, můžeme pouze spekulovat – ostatně i z doby lineárního písma B máme pouze doklady o účetní evidenci, žádné texty literární nebo náboženské povahy (nepočítáme-li jména bohů provázená přiřazenými položkami, pravděpodobně odpovídajícími darům/obětem).
Další materiály nalezené v hrobkách svědčí o stupni tehdejšího obchodu, jantar byl nejspíš od Baltského moře, ametyst pocházel z Egypta, dovážet se musel i karneol. V tomto období zřejmě pevninské Řecko zažívalo ekonomickou revoluci, kdy náhle bylo ve větší míře dostupné luxusní zboží a elity (možná navázané na vyspělejší Krétu?) začaly hromadit bohatství v mnohem větší míře než dříve. Současně se upevňovaly mocenské struktury a těmto mocným patřily i bohaté hroby.
Zdroj: Heritage Daily, ScienceDaily, Eurekalert a další
