Sciencemag.cz
Doporučujeme
Irský biochemik Mike Murphy se svým novozélandským kolegou, chemikem Robem Smithem, před více než dvaceti lety přišel s inovativním přístupem cílení malých Mike Murphy Rob Smith molekul do mitochondrií. Příkladem je koenzym Q, který takto změnili na mitochondriálně cílený koenzym Q (MitoQ), látku s mnohonásobně vyšší protizánětlivou a antioxidační aktivitou v porovnání s původní, mateřskou látkou. Na začátku 21. století jsme se obrátili na Roba Smithe, zda by se nepokusil se svým týmem připravit látku MitoVES. Tedy původní VES změnit tak, aby tato látka nyní byla cílená přímo do mitochondrií, do oblasti, kde se nachází zásahové místo, mitochondriální komplex II. Jak VES, tak MitoVES působí tak, že přerušují tok elektronů přes komplex II, čímž dochází ke značnému „padání paliva z dopravního pásu“. Navíc, jak jsme zjistili, tato látka mnohem více zabíjela rakovinné buňky než výše popsaný VES a také se chovala selektivně vůči nádorovým buňkám. Také jsme se chtěli ujistit, že látka MitoVES se skutečně hromadí v mitochondriích. Proto jsme na molekulu této látky přidali značku, abychom látku mohli detekovat pomocí fluorescenčního mikroskopu.
Naše další úsilí bylo ovlivněno publikací portugalské skupiny z univerzity ve městě Coimbra, která ukázala, že tamoxifen, tedy látka která je používána jako standardní léčba hormonálně závislých nádorů prsu, v suprafarmakologických koncentracích (tedy koncentracích, které nejsou reálně dosažitelné u pacientů) potlačuje funkci mitochondriálního respiračního komplexu I. Proto jsme se rozhodli připravit mitochondriálně cílený tamoxifen (MitoTam), podobně jako byla připravena látka MitoVES. Ačkoliv teď dost přeskakuji, v MitoTamu jsme připravili zatím nejlepší látku s velkým klinickým potenciálem. Jestliže MitoVES působil přes mitochondriální komplex II, pak MitoTam má jako svoje hlavní zásahové místo mitochondriální komplex I, kterým také tečou elektrony (ono „palivo“) směrem ke komplexu V.
Funkce látky MitoTam je taková, že přeruší uvnitř komplexu I tok elektronů, a toto mitochondriální „palivo padá z dopravníku“, čímž vyvolává kaskádu reakcí, na jejímž konci je smrt rakovinných buněk a s tím související potlačení růstu nádoru.
Jednou z nejzajímavějších vlastností látky MitoTam je nejen schopnost účinně zabíjet velkou škálu rozličných rakovinných buněk, ale také biologická aktivita odlišná od mateřské látky tamoxifenu. Příkladem je nečekaná vlastnost MitoTamu zabíjet rakovinné buňky odvozené od nádoru prsu s vysokým HER2, u nějž je tamoxifen poměrně neúčinný. … MitoTam také v myším modelu potlačoval nádory odvozené od lidských buněk trojnásobně negativního nádoru prsu. Ve skupině myšek léčených látkou MitoTam bylo několik zvířat, u nichž došlo k úplnému vyléčení a u nichž ani 6 měsíců po ukončení léčby nedošlo k relapsu, tedy obnovení tvorby nádoru. Pozoruhodná je také skutečnost, že dávky látky MitoTam, které jsou pro nádorové buňky toxické, nejsou škodlivé pro normální, nenádorové buňky. Tyto neobyčejně zajímavé výsledky nám daly podnět k úvahám o klinickém testování látky MitoTam.
Tento text je úryvkem z knihy
Neužil, Jiří: Nové přístupy k léčbě nádorových onemocnění
Academia 2020
O knize na stránkách vydavatele
„radek navic“ pri vykopirovani z pdf snad opraven