Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nový algoritmus pro objevování asteroidů, navržený k odhalování blízkozemních planetek pro nadcházející průzkum noční oblohy, který bude provádět dalekohled Vera C. Rubin Observatory, identifikoval první potenciálně nebezpečný asteroid.
Planetka s označením 2022 SF289 byla detekována během testování algoritmu na havajské observatoři ATLAS. Samotné těleso dlouhé necelých 200 metrů v dohledné době nepředstavuje pro Zemi žádné riziko. Objev má ale dokazovat, že algoritmus nové generace HelioLinc3D dokáže identifikovat blízké planetky na základě menšího počtu nutných pozorování, než vyžadují dnes používané metody.
Ve Sluneční soustavě se nacházejí desítky milionů kamenných těles, od malých planetek, které nejsou větší než pár metrů, až po trpasličí planety velikosti našeho Měsíce. Tato tělesa vesměs pocházejí z doby formování Sluneční soustavy před více než čtyřmi miliardami let.
Většina těchto těles je vzdálená, ale řada z nich obíhá v blízkosti Země – tzv. blízkozemní objekty, NEO (near-Earth objects). Nejbližší z nich – ta, jejichž trajektorie je zavede do vzdálenosti asi 5 milionů kilometrů od oběžné dráhy Země, což je asi dvacetinásobek vzdálenosti Země od Měsíce – si zaslouží zvláštní pozornost. Takové potenciálně nebezpečné asteroidy (potentially hazardous asteroids, PHA) jsou systematicky vyhledávány a monitorovány, aby se zjistilo, zda se náhodou nemohou se Zemí skutečně srazit.
Vědci hledají PHA pomocí specializovaných dalekohledů, jako je například průzkum ATLAS, který vede tým z University of Hawaii. ATLAS každou noc nejméně čtyřikrát pořídí snímky části oblohy. Objev odpovídá tomu, když je zde zaregistrován světelný bod, který se na sérii snímků pohybuje jednoznačně po přímce. Vědci touto metodou již našli asi 2 350 PHA, ale odhadují, že nejméně tolik jich na objev teprve čeká.
Observatoř Vera C. Rubin se k pátrání po těchto objektech má zapojit počátkem roku 2025. Díky svému 8,4metrovému zrcadlu a masivní kameře s rozlišením 3 200 megapixelů bude skenovat oblohu nebývale rychle. V souvislosti se změnami na straně pozorování jsou zapotřebí také nové algoritmy.
ATLAS pozoroval objekt 2022 SF289 třikrát během čtyř různých nocí, ale nikdy ne čtyřikrát během jedné noci, aby mohl být identifikován jako nový NEO. Ale právě v těchto případech má algoritmus HelioLinc3D vynikat: dokázal úspěšně zkombinovat fragmenty dat ze všech čtyř nocí.
„Každá přehlídka oblohy bude mít potíže s objevením objektů, jako je 2022 SF289, které jsou blízko limitu její citlivosti, ale HelioLinc3D ukazuje, že je možné i tyto slabé objekty identifikovat, pokud jsou viditelné po několik nocí,“ uvedl Larry Denneau z projektu ATLAS.
Ostatní průzkumy oblohy objekt 2022 SF289 přehlédly i proto, že procházel před bohatým hvězdným polem Mléčné dráhy. Když vědci ale zpětně věděli, kde hledat, další pozorování z Pan-STARRS a Catalina Sky Survey objev rychle potvrdila.
2022 SF289 byl klasifikován jako NEO typu Apollo. Jeho nejtěsnější přiblížení ho přivádí do vzdálenosti 225 000 km od Země, tedy blíže než Měsíc. Průměr asteroidu cca 200 metrů je dostatečně velký na to, aby byl klasifikován jako potenciální hrozba. V dohledné budoucnosti však podle všeho žádné riziko nepředstavuje.
Astronomové aktuálně znají asi 2 350 PHA, ale očekávají, že jich bude ještě nalezeno více než 3 000.
„Je to předzvěst nadcházející éry datově náročné astronomie. Od HelioLinc3D po kódy s podporou umělé inteligence, příští desetiletí objevů bude příběhem pokroku v algoritmech stejně jako v nových, velkých dalekohledech,“ shrnuje průvodní tisková zpráva.
Zdroj: University of Washington / Phys.org, přeloženo/zkráceno
Video znázorňuje dráhu asteroidu 2022 SF289 (zeleně) při jeho největším přiblížení k Zemi (dráha modře). Oběžné dráhy Venuše a Marsu jsou znázorněny oranžově, resp. Červeně. Kredit: Joachim Moeyens/University of Washington/OpenSpace.
