Hnědý trpaslík typu T, umělecká představa. Zdroj: NASA/JPL-Caltech - http://planetquest.jpl.nasa.gov/image/114. Licence obrázku public domain

Objevili hnědého trpaslíka teplejšího než Slunce

Horké jupitery představují kategorii exoplanet, kdy plynný obr obíhá blízko své hvězdy, s oběžnou dobu ve dnech nebo dokonce v hodinách. Studium horkých jupiterů je však obtížné, právě proto, že jejich signál překrývá blízká hvězda.
Vědci nyní ve studii publikované v Nature Astronomy informovali o objevu soustavy dvou těles, která se nacházejí ve vzdálenosti asi 1 400 světelných let a společně nabízejí vynikající příležitost ke studiu atmosfér horkých jupiterů a také k prohloubení našich znalostí o vývoji planet a hvězd obecně.
„Identifikovali jsme objekt podobný horkému jupiteru obíhající kolem hvězdy; jde o nejžhavější objekt tohoto typu, jaký byl kdy nalezen, asi o 2 000 stupňů teplejší než povrch Slunce,“ říká hlavní autorka studie Na’ama Hallakoun, z izraelského Weizmann Institute of Science.
Ve skutečnosti nejde o horký jupiter, ale o hnědého trpaslíka.
„Planety obíhající v blízkosti horkých hvězd jsou vystaveny intenzivnímu extrémnímu ultrafialovému záření, které může vést k vypařování atmosféry a tepelné disociaci molekul. Tento extrémní režim však zůstává z velké části neprozkoumaný z důvodu náročnosti pozorování. Pouze jediná známá ultražhavá obří planeta, KELT-9b, dostává dostatek ultrafialového záření pro disociaci molekul. Denní teplota je zde asi 4 600 K. Alternativní přístup proto využívá ozářené hnědé trpaslíky jako analogy horkých jupiterů,“ praví abstrakt článku.
Protože druhou hvězdou v páru je bílý trpaslík WD 0032-317, pozůstatek hvězdy podobné Slunci po vyčerpání jejího jaderného paliva, můžeme obíhající objekt dobře pozorovat a studovat. V porovnání s hostitelskou hvězdou je velký a hvězda také září jen relativně slabě. Pozorování ukázalo, že tento hnědý trpaslík je velmi hustý, jeho hmotnost je 80krát větší než hmotnost Jupiteru a přitom vtěsnaná do objemu Jupiteru. V důsledku toho je objekt stabilní a ani slapové jevy v blízkosti hvězdy ho neroztrhají. Jedná se o jednoho z nejhmotnějších známých hnědých trpaslíků. Nemá již daleko od spuštění fúze vodíku ve svém nitru.
Hnědý trpaslík má vázanou rotaci s přivrácenou a odvrácenou stranou. Analýzou jasnosti světla vyzařovaného systémem byli vědci schopni určit povrchovou teplotu obíhajícího trpaslíka na obou polokoulích. Zjistili, že denní strana má teplotu mezi 7 250 a 9 800 K, což je zhruba stejně, jako má povrch hvězdy typu A; více, než má naše Slunce, a více, než má jakýkoliv známý obří jupiter. Naproti tomu teplota noční strany se pohybuje mezi 1 300 a 3 000 K; teplotní rozdíl mezi oběma polokoulemi je tedy extrémní, činí asi 6 000 stupňů. Množství extrémního ultrafialového záření, který hnědý trpaslík přijímá, je až 5 600krát vyšší než v případě exoplanety KELT-9b.

Na’ama Hallakoun, An irradiated-Jupiter analogue hotter than the Sun, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-02048-z www.nature.com/articles/s41550-023-02048-z
Zdroj: Weizmann Institute of Science / Phys.org; Nature Astronomy

Sb20Au12K: Kuriózní klecová molekula z kovů

Chemikové z tří čínských univerzit a Universidad San Sebastián v Chile poprvé připravili molekulu podobnou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close