Objevili nejstarší větu v abecedním písmu, zaklínání proti vším

Doporučujeme

Webbův dalekohled objevil velké množství plynů bohatých na uhlík, které slouží jako ingredience pro budoucí planety

21. 11. 2024

Editování genů CRISPR/Cas9 vedlo k zefektivnění fotosyntézy

20. 11. 2024

Týden na ITBiz: Pomocí DNA vyrobili diamantové fotonické krystaly

19. 11. 2024

Nejstarší dosud známý abecední nápis je datován do doby asi 1700 př. n. l. Z příslušné abecedy vychází písmo fénické a následně všechna další písma používaná v Evropě a na Blízkém východě (alfabeta, latinka, písmo hebrejské i arabské). Až dosud byly z Kanaánu, respektive Izraele z těchto nejstarších dob známy pouze „zápisy“ sestávající z dvou nebo tří písmen.
Věta v kanaánštině byla vyryta do hřebenu ze slonoviny a má být zaklínadlem proti vším. Hřeben byl objeven v lokalitě Tel Lachish (Lachiš) týmem z Hebrew University of Jerusalem a Southern Adventist University (USA). Nápis rozluštil Daniel Vainstub z Ben Gurion University.
Hřeben (viz obrázek) je malý, měří zhruba 3,5 × 2,5 cm. Má zuby na obou stranách. Ačkoli jejich základny jsou stále viditelné, samotné zuby hřebenu byly ve starověku vylomeny. Střední část hřebenu je poněkud erodovaná. Strana hřebenu se šesti silnými zuby se používala k rozplétání uzlíků ve vlasech, zatímco druhá strana se 14 jemnými zuby sloužila k odstraňování vší a jejich vajíček. 17 kanaánských písmen má archaickou podobu, tvoří sedm slov a jejich sdělení zní: „Nechť tento hřeben vymýtí vši z vlasů a vousů.“
Slonovina byla tehdy jistě velmi drahým materiálem a pravděpodobně se jednalo o importovaný luxusní předmět. V Kanaánu žádní sloni nežili, předmět nejspíš pocházel z Egypta. Současně to vše ale ukazuje, že vši měli i lidé s vysokým společenským postavením. Pod mikroskopem byly na hřebeni dokonce nalezeny zbytky vší.
Zajímavé na nápisu má být to, že odkazuje k účelu příslušného předmětu. Dosud známé nápisy z regionu mají spíše dedikační povahu nebo určují vlastnictví. Pozoruhodná je také schopnost rytce tak drobná písmena (1-3 mm široká) vůbec vytvořit. Z čehož se snad dá odvozovat, že s písmem řemeslníci pracovali rutinně, což by snad dokonce mohlo svědčit o rozšíření gramotnosti (poznámka PH: no nevím).
Lachiš byl ve 2. tisíciletí př. n. l. významným kanaánským městským státem a později i významným městem v Judském království.

Daniel Vainstub et al, A Canaanite’s Wish to Eradicate Lice on an Inscribed Ivory Comb from Lachish, Jerusalem Journal of Archaeology (2022). DOI: 10.52486/01.00002.4
Zdroj: Hebrew University of Jerusalem / Phys.org

Poznámky PH:
Podle všeho půjde de facto o písmo protosinajské, které známe z egyptských dolů na Sinaji zhruba z téže doby. Také se pokládá za abecední. Znaky jsou odvozeny z písma egyptského, ale je jim přiřazena čistě fonetická hodnota. Nezapisují se samohlásky.
Viz také: Wikipedia.cz (zde se uvádějí právě nálezy „nápisů“ z několika písmen v Kanaaánu ze 17. stol. př. n. l.)
V Ugaritu vznikla ještě jiná abeceda, kdy písmena byla odvozena naopak ze znaků klínopisných. Když byl Ugarit kolem r. 1200 př. n. l. zničen v chaotické době útoků mořských národů, toto písmo zaniklo a nijak se na něj nenavázalo.