Když lovecký pes zachytí pach zvěře, někdy úplně ztuhne, zarazí se na místě uprostřed pohybu. Totéž se může stávat lidem, když je najednou něco napadne, silně se soustředí apod. Vědci nyní v mozku našli strukturu odpovídající tomuto chování.
„Objevili jsme skupinu nervových buněk ve středním mozku, které po stimulaci zastaví veškerý pohyb. Nejen chůzi, ale všechny formy pohybové aktivity. Dokonce způsobí, že myši přestanou dýchat nebo dýchají pomaleji a zpomalí se jim srdeční tep,“ uvádí spoluautor studie Ole Kiehn z Kodaňské univerzity.
Samozřejmě existují různé způsoby, jak se zastavit v pohybu. V tomto případě jde opravdu o „přerušení uprostřed“; po ukončení stimulace příslušných buněk myši v pohybu pokračovaly. Jde tedy o jiný případ, než když se např. pohyb přeruší a současně ukončí.
Příslušné nervové buňky se nacházejí ve středním mozku v oblasti pedunculopontine nucleus (PPN) a od ostatních nervových buněk se liší tím, že exprimují specifický marker Chx10. Buňky PPN mají všichni obratlovci včetně člověka. Studie byla provedena na myších, vědci ale očekávají, že se tento jev bude týkat i lidí.
Zajímavá byla i použitá technika, optogenetika. Vědci geneticky modifikovali část buněk v mozku myší tak, aby byly citlivé na světlo, a pak je aktivovali právě tímto způsobem (zábleskem).
Autoři studie ještě uvádějí, že nejde o zamrznutí v pohybu, které je důsledkem strachu. Jedná se o jinou motorickou zástavu spojenou téměř jistě se soustředěním/pozorností/bdělostí. Dále se v průvodní tiskové zprávě praví, že by výzkum mohl umožnit pochopit i některé aspekty Parkinsonovy nemoci. Možná (některé) buňky v PPN jsou při této chorobě právě nadměrně aktivovány, což pak brzdí pohyby.
Haizea Goñi-Erro et al, Pedunculopontine Chx10+ neurons control global motor arrest in mice, Nature Neuroscience (2023). DOI: 10.1038/s41593-023-01396-3
Zdroj: University of Copenhagen / MedicalXpress.com, přeloženo/zkráceno