(c) GraphicStock

Objevili velké vymírání v karnu, které umožnilo nástup dinosaurů

I když druhohory někdy označujeme jako věk dinosaurů, nástup této skupiny nastal až na konci triasu a v juře. Na počátku druhohor byli úspěšnější skupinou terapsidi/cynodonti, plazi podobní savcům, z nichž pak také „praví“ savci opravdu vznikli. (Z hlediska kladistiky nemá rozdělení na plazy a savce vůbec smysl; pro ptáky jako vyčleněnou skupinu platí totéž.)
Proč ale jura a křída byly věkem dinosaurů a plazům podobní savci (vyjma samotných savců, samozřejmě) zmizeli? Hlavní přelom mělo způsobit prý dosud neznámé velké vymírání uprostřed triasu před asi 233 miliony lety, tzv. Carnian Pluvial Episode (karn je částí svrchního triasu před 227 až 238 miliony let, celý trias je v rozmezí 201-252 milionů let). Je zvláštní, že bychom vůbec mohli objevit nové hromadné vymírání, protože to by mělo být z paleontologického záznamu zřejmé od začátku, nicméně právě to nová studie tvrdí. Respektive – postuluje se zde nejen nahrazení jedné dosud dominantní skupiny plazů jinou skupinou, ale i mnohem rozsáhlejší změny ekosystémů, a to nejen těch suchozemských.
Příčinou vymírání v karnu byly zřejmě masivní sopečné erupce v oblasti (dnešní) západní Kanady. Výsledkem byl nárůst koncentrace oxidu uhličitého, několik teplotních maxim a s tím spojených období růstu srážek (viz označení pluvial výše). Dinosauři vznikli asi 20 milionů let před tímto vymíráním, ale rozkvět zaznamenali až po něm, kdy naopak přišlo období velkého sucha.
Kromě dinosaurů se v souvislosti s vymíráním objevili i první želvy, krokodýli, ještěři a „praví“ savci. Změny v chemii oceánů umožnily vznik korálových útesů moderního typu (poznámka: obdoby útesů vytvářely v minulosti různé druhy, v kambriu např. mořské houby) a nejspíš téz působily velkou proměnu planktonu. Obměnily se i rostliny (což zase způsobilo vymírání býložravců) a začal nástup jehličnatých lesů víceméně v podobě, jak je známe dodnes.

DOI: 10.1126/sciadv.aba0099
„Extinction and dawn of the modern world in the Carnian (Late Triassic)“ Science Advances (2020)
https://advances.sciencemag.org/lookup/doi/10.1126/sciadv.aba0099

Zdroj: University of Bristol/Phys.org a další

Neurony v mozkové kůře jsou u člověka zapojeny jinak než u myši

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *