Credit: NASA/Dana Berry

Obří planety mohou ve svém sousedství bránit životu

Obří plynné planety mohou být původci chaosu a způsobit, že v jejich okolí se planety podobné Zemi stanou neobyvatelnými, a to i přesto, že se nacházejí v příslušné zóně. Dvě nové studie ukazují, že v některých planetárních systémech mají plynní obři tendenci narušovat oběžné dráhy svých sousedů.
Jupiter v naší Sluneční soustavě hraje důležitou ochrannou roli. Jeho obrovské gravitační pole odráží komety a asteroidy, které by jinak mohly zasáhnout Zemi, a jeho vliv je tak pro pozemský život příznivý. V jiných soustavách ale mohou obří planety fungovat opačně. Podle první ze studií mohou velmi hmotné planety své sousedy přímo vyvrhnout z obyvatelné zóny.
Na rozdíl od většiny ostatních známých planetárních soustav jsou čtyři obří planety v systému HD 141399 vzdáleny od své hvězdy. To z ní činí dobrý model pro srovnání se Sluneční soustavou, kde jsou Jupiter a Saturn také relativně daleko od Slunce. „Je to, jako kdyby se čtyři Jupiteři chovali jako demoliční koule,“ uvedl v této souvislosti autor studie Stephen Kane, astrofyzik z Kalifornské univerzity v Riverside.
S ohledem na údaje o planetách soustavy provedl Kane několik počítačových simulací, aby vyhodnotil možný vliv těchto čtyř obrů. Chtěl se konkrétně podívat na obyvatelnou zónu v tomto hvězdném systému a zjistit, zda by tam Zemi podobná planeta mohla zůstat na stabilní oběžné dráze. Bylo by to sice možné, ale velmi nepravděpodobné, protože v obyvatelné zóně existuje pouze několik málo stabilních míst/oblastí.
Zatímco první studie ukazuje, jak působí obří planety mimo obyvatelnou zónu, druhý související článek ukazuje, že by podobný životu nepřátelský efekt měla i jediná velká planeta uprostřed zóny. Tato studie se zabývala systémem u hvězdy GJ 357, který je od Země vzdálen 30 světelných let, nachází se tedy relativně v našem sousedství.
Dřívější studie zjistily, že planeta v tomto systému GJ 357 d se nachází v obyvatelné zóně systému a její hmotnost byla odhadnuta na přibližně šestinásobek hmotnosti Země. Podle nové studie je její hmotnost spíše 10 Zemí. Samotná planeta Zemi nepřipomíná a sotva bude obyvatelná pro život pozemského typu. Podstatné ale v této souvislosti je, že takto velká planeta způsobuje, že by jiné planety podobné Zemi v obyvatelné zóně získaly velmi výstřední, eliptické dráhy. Výsledkem by tedy bylo, že by zde krajně kolísala průměrná teplota a případné oceány by zřejmě střídavě mrzly a vařily se.
„Tato studie je ve skutečnosti varováním, abychom při objevení kamenných planet v obyvatelné zóně nepředpokládali, že jsou automaticky schopné hostit život,“ dodává S. Kane. Uspořádání Sluneční soustavy může být ve skutečnosti dost unikátní.

Stephen R. Kane, Surrounded by Giants: Habitable Zone Stability Within the HD 141399 System, The Astronomical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-3881/acfb01
Stephen R. Kane et al, GJ 357 d: Potentially Habitable World or Agent of Chaos?, The Astronomical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-3881/acff5a
Zdroj: University of California – Riverside / Phys.org

Ledovce jsou na planetách všude, mohly by podporovat život i na Merkuru?

Nová studie tvrdí, že objevila důkazy o potenciálních ledovcích i na Merkuru. Některá zdejší prostředí …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close