Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové identifikovali dosud největší strukturu v Mléčné dráze.
Ačkoliv vodík představuje nejrozšířenější prvek ve vesmíru, detekovat oblaka plynného vodíku v mezihvězdném prostředí je dosud docela problém. Mezinárodní tým vedený astronomy z Max Planck Institute of Astronomy nedávno zaznamenal v naší galaxii mohutné vlákno atomárního vodíkového plynu. Tato struktura, pojmenovaná Maggie, se nachází ve vzdálenosti asi 55 000 světelných let, na druhé straně Mléčné dráhy než my.
Výzkum vychází z dat získaných v rámci programu THOR (HI/OH/Recombination line survey of the Milky Way), který se opírá o pozorování radioobservatoře VLA (Very Large Array) v Novém Mexiku. Projekt THOR studuje tvorbu molekulárních mračen, přeměnu atomárního vodíku na molekulární, magnetické pole Galaxie a otázky související s tvorbou hvězd.
Mračna atomárního a molekulárního vodíku se svými vlastnostmi od sebe liší. Pouze molekulární vodík se shlukuje do relativně kompaktních mračen, v nichž se vytvoří mrazivé oblasti a z nich nakonec vzniknou nové hvězdy. Proces přeměny atomárního vodíku na molekulární je stále z velké části neznámý. Nově detekované mimořádně dlouhé vlákno má být proto zvlášť zajímavým objevem. Zatímco největší známá oblaka molekulárního plynu obvykle měří na délku kolem 800 světelných let, Maggie má na délku 3 900 světelných let a na šířku 130 světelných let.
Vlákno se nachází asi 1 600 světelných let pod rovinou Mléčné dráhy. Pozorování nám také umožnila určit rychlost vodíkového plynu, která je v rámci vlákna prakticky konstantní se střední rychlostí asi 54 km/s (měření vůči rotaci disku Mléčné dráhy). Z toho se pak odvodilo, že Maggi představuje souvislou strukturu. Pojmenování Maggie dal objektu už dříve Juan D. Soler z University of Vienna a i spoluautor nové studie (Soler je z Kolumbie a Maggie je Magdalena, nejdelší kolumbijská řeka).
Vlákno obsahuje už asi 8 % vodíku ve formě molekul; na určitých místech se molekuly H2 hromadí do velkých oblaků a v těchto prostředích pak dochází ke spojování i dalších atomů vodíku.
J. Syed et al, The „Maggie“ filament: Physical properties of a giant atomic cloud, Astronomy & Astrophysics (2021). DOI: 10.1051/0004-6361/202141265
Zdroj: Universe Today / Phys.org
