Sciencemag.cz
Doporučujeme
Hvězda EK Draconis po obří sluneční bouři vyvrhla mohutný proud fotonů a nabitých částic, který byl mnohem silnější než cokoli, co vědci pozorovali v naší sluneční soustavě. Systém se od nás nachází ve vzdálenosti několika desítek světelných let.
Podobný výrony by mohly představovat i přímé fyzické ohrožení. Ona by stačila i menší sluneční bouře, která by v případě, že Zemi zasáhne přímo, mohla vyřadit z provozu satelity i elektrorozvodné sítě na zemském povrchu. Hlavní autor studie Kosuke Namekata z National Astronomical Observatory of Japan uvádí, že ve hře každopádně mohou být ještě větší exploze, než jsem zatím znali.
EK Draconis připomíná naše Slunce, je pouze mladší; vlastně velmi mladá, má asi jen 100 milionů let. K výbuchu zde došlo už v dubnu 2020 a byl při něm vyvržen oblak žhavého plazmatu o hmotnosti biliard kg (10 na 15, v angličtině quadrillions). Pozorování se uskutečnilo pomocí družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), kterou provozuje NASA, a dalekohledu SEIMEI Kjótské univerzity. Již v roce 2019 stejný tým vědců přišel s tím, že erupce hvězd mohou převyšovat to, co pozorujeme na Slunci, o 1 až 2 řády.
Samozřejmě vzniká otázka, zda bychom se neměli začít bát. Dejme tomu, že ne, že jde o událost nepravděpodobnou a navíc typickou pro mladší hvězdy; jak hvězdy stárnou, tyto procesy ztrácejí na intenzitě. Pak ovšem vzniká otázka, zda podobné události nemohly Zemi ovlivnit v minulosti. Ale dokonce i Mars – spoluautor studie Yuta Notsu z Coloradské univerzity v Boulderu uvádí, že v důsledku podobných událostí mohla rudá planeta přijít o svoji kdysi hustou atmosféru (poznámka PH: ve hře je zde ovšem i prostě slabší gravitace této planety plus permanentní působení slunečního větru, aniž bychom k tomu potřebovali podobné „superudálosti“).
Výronu koronární hmoty obvykle předchází výtrysk záření. Na EK Draconis následoval výron koronární hmoty asi 30 min. po záření. V první fázi, tzv. erupci filamentu, vznikl proud elektricky nabitých částic pohybujících se rychlostí až 1 milion km/h.
Příslušná studie byla publikována v Nature Astronomy.
Kosuke Namekata, Probable detection of an eruptive filament from a superflare on a solar-type star, Nature Astronomy (2021). DOI: 10.1038/s41550-021-01532-8. www.nature.com/articles/s41550-021-01532-8
Zdroj: University of Colorado at Boulder / Phys.org
Poznámka PH: Možná souvislost podobných událostí i s vymíráními v minulosti? I když pokud toto hvězdy provádějí 100 milionů let po svém vzniku, pak jsou jejich soustavy stejně ještě v nestabilním fázi, povrchy planet rozžhavené atd.
