Liščí mládě, autor obrázku: Jim Frates – U.S. Fish & Wildlife Service, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: volné dílo

Ochočené španělské lišky z doby bronzové

Lišku lze ochočit kupodivu docela snadno, alespoň tu sibiřskou – jak víme z experimentů ruského genetika Dmitrije Beljajeva. Jak se zdá, lišku si ochočili i obyvatelé severovýchodního Španělska z doby bronzové. Není úplně jasné, proč to dělali, protože v té době chovali i psy větších plemen.
Nálezy psů i lišek máme především díky zvyku je pohřbívat, mnohdy s člověkem. Na to, že jde o tvory domestikované, pak můžeme v případě lišek soudit z jejich stravy. Radioizotopová analýza (poměru izotopů uhlíku a dusíku ve zbytcích kolagenu) ukázala, že psi i některé lišky se živili stejně jako lidé, hlavně obilninami a mléčnými výrobky. Jedli dokonce méně masa než muži, jejich strava odpovídala ženám a dětem. Někteří psi dostali na onen svět i výslužku, opět produkty z obilnin.
Na kostech psů jsou patrná opotřebení, zřejmě museli nosit těžká břemena, tahat sáně nebo různé smyky („travois“), podobně jako psi severoamerických indiánů. Možná šlo primárně skutečně o nosiče spíše než o pomocníky při lovu (to by asi ve větší míře alespoň jedli zbytky masa, vnitřnosti apod.). Ve starší a střední době bronzové v Hispánii podle všeho ještě nebyl znám kůň.
K čemu pak měli tehdejší lidé občas nějakou domestikovanou lišku? Nejspíš prostě jako domácího mazlíčka. Liška nalezená na lokalitě v Can Roqueta nedaleko Barcelony měla i vyléčenou zlomeninu nohy, vypadá to, jako by jí lidé dali dlahu. Navíc má štěněčí rysy, podobně jako lišky šlechtěné Beljajevem na přítulnost k lidem. To by mohlo nasvědčovat, že nešlo o jednorázový vrtoch, ale domestikované lišky zde měli lidé v několika generacích po sobě.
Zdroj: Phys.org a další
Aurora Grandal-d’Anglade et al. Dogs and foxes in Early-Middle Bronze Age funerary structures in the northeast of the Iberian Peninsula: human control of canid diet at the sites of Can Roqueta (Barcelona) and Minferri (Lleida), Archaeological and Anthropological Sciences (2019). DOI: 10.1007/s12520-019-00781-z

Poznámky: Lidé tehdy chovali také krávy, ovce a kozy, není zmíněna drůbež, která by s liškami asi byla v kolizi. Nicméně psi pak téměř jistě kromě role nosičů fungovali i jako ovčáčtí.
Jinak v případě pohřbů zvířat s člověkem šlo asi často o oběti. Autoři výzkumu uvádějí, že to bylo dost výjimečné, takže šlo o doklad prestiže. A z toho, že někdy zvíře doprovází i děti, usuzují, že společnost již byla rozvrstvená, postavení do značné míry dědičné a nikoliv výsledkem osobních zásluh atd. (Taky se ale mohli lidé, psi i lišky do hrobu ukládat postupně jako v dnešních rodinných hrobkách?)

Kvantové počítače a problém šachových dam

Oblíbený problém pro testování efektivity různých algoritmů představují pozice na velkých šachovnicích; jedná se totiž …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close