Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ostrov Théra (Santorini) známe hlavně kvůli tomu, že právě zde vybuchl vulkán, který měl způsobit vlnu tsunami a s ní i konec jedné z ér mínojské civilizace na Krétě. V poslední době se tento scénář mimochodem i někdy zpochybňuje, ale o to zde nepůjde. Zůstaneme ovšem v době bronzové (heladské), a to kolem roku 1600 př. n. l., tedy ještě před onou katastrofou. Z té doby známe z Théry z naleziště Akrotiri fresky, na nichž jsou znázorněny opice vyvedené v modré barvě (poznámka: no, možná má ta barva blíž k šedé, viz obrázek, ale říká se jim blue monkeys).
Otázka zní, co jsou tyhle opoce (PH: pardon :-)) vlastně zač. Obvykle se předpokládalo, že jde o tvory africké, např. paviány nebo kočkodany. V mínojské době měla jak Kréta, tak i ostrovy v Egejském moři, pravidelný styk s Egyptem. Tracie McKinney z University of South Wales a Marie Nicole Pareja Cummings z University of Pennsylvania nyní ale docházejí k jinému závěru. Alespoň v jednom případě má jít o hulmany posvátné (hanuman langurs), kteří žijí ale celkem daleko, v Indii.
Autorky došly k tomuto závěru na základě diskusí s primatology, přitom se brala v úvahu nejen barva srsti a vzor na ní, ale i celková velikost těla a jeho držení v sedě, proporce končetin, délka a poloha ocasu atd. Na freskách jsou vesměs paviáni, na čemž nic překvapivého není, ale na jiných prý hulmani/hanumani – klíčovou pro tuto identifikaci má být poloha ocasu.
Jde jen o teorii, kterou těžko nějak dále dokazovat – žádné kosti opic z doby bronzové se v Egeidě nedochovaly. V té době se používalo lineární písmo A, jemuž nerozumíme, ale i kdybychom ho rozluštili, sotva bychom si nějak pomohli ohledně bližšího určování opic (stačí si uvědomit, jak vypadají zápisy v analogickém a rozluštěném lineárním písmu B). Nicméně kromě toho, že jde o zajímavou kuriozitu, vyplývají z identifikace opice (je-li tedy správná, přirozeně) ještě další věci. Egeidu spojovaly v té době obchodní stezky s pohořím Zagros a Íránem, odkud se dovážel lapis lazuli, karneol a snad i cín.
Na toto téma viz také: Spor o původ cínu v době bronzové vyřešen
To, jak jsou opice na Théře znázorněny, prý umožňuje závěr, že autoři fresek viděli živá zvířata. Mohla být dovezena na Théru, nebo umělci navštívili Indii (respektive nějaká kombinace obého, „setkání na půl cesty“). Tudíž obchodní výměna v té době nekončila někde v pohoří Zagros, cesty vedly dále na východ a možná zde nepůsobili jen zprostředkovatelé, kteří komoditu vždy přesunuli o kousek dál, ale i dálkoví obchodníci a cestovatele typu Marco Pola.
Zdroj: Heritage Daily a další
