Sciencemag.cz
Doporučujeme
Když vědci myším zablokovali buňky, jež se konzumací alkoholu aktivovaly, žádné přejídání se ani pod vlivem etanolu nekonalo.
Už jste se někdy vrátili domů po noci strávené pitím alkoholu a zoufale zatoužili po hranolkách nebo pizze? Britští vědci si myslí, že zjistili, proč tomu tak je: alkohol v mozku podle nich vyvolává představu, že trpíme hlady. Zkrátka aktivuje příslušné buňky, které obvykle signalizují hlad, napsal zpravodajský server Deutsche Welle.
Při výzkumu prováděném na myších vědci z Ústavu Francise Cricka identifikovali typ mozkových buněk, které se aktivují v přítomnosti alkoholu – a jde o stejné mozkové buňky, které jsou aktivní, když tělo hladoví. Mozek tak vysílá signál, že je čas spořádat spoustu vysoce kalorického jídla.
Vědci pro své laboratorní myšky nasimulovali účinky „alkoholického víkendu“. Tři dny po sobě jim do těla injekčně vpravovali roztok vody s etanolem, který poměrně odpovídal množství, jako by člověk vypil jednu a půl lahve vína za den.
A myši následkem této kůry začaly být žravější – spořádaly průměrně o deset až 25 procent více jídla než ve dnech, kdy etanol nedostávaly. „Naše zjištění naznačuje, že alkohol spouští signály vedoucí ke zvýšení apetitu,“ píše Sarah Cainsová a její tým v závěrech své studie.
Když ale vědci u myší zablokovali buňky, jež se konzumací alkoholu aktivovaly, chovala se zvířata stejně jako předtím, a žádné přejídání se ani pod vlivem etanolu nekonalo. Vědci uvádějí, že stejný mechanismus jako u myší patrně funguje i v lidském mozku.
To je také důvod, proč si po staletí lidé dopřávají alkoholické nápoje – aperitivy – před jídlem. Sklenička něčeho ostřejšího zvýší hlad a připraví tělo na opulentní hostinu. Studie také prokázaly, že lidé zkonzumují podstatně více kalorií, když předtím vypijí větší množství alkoholu.
Po třech skleničkách vína lidé během následujících 24 hodin zkonzumují o zhruba 6300 kalorií více, než kolik by snědli, kdyby alkohol nepili. Zjistil to průzkum, který vypracovala britská agentura YouGov.
Mechanismus ležící v pozadí tohoto dobře známého faktu ale zůstával pro vědce záhadou. Někteří naznačovali, že kvůli zvýšenému množství alkoholu ztrácejí lidé sebekontrolu a odhazují veškeré zábrany týkající se konzumace jídla.
Studie londýnských vědců by proto mohla vysvětlit paradox, kdy jsou lidé nutkáni konzumovat vysoce kalorické jídlo po konzumaci alkoholu, který je sám vysoce kalorický. Jeden gram čistého etanolu, tedy alkoholu v nápojích, obsahuje 7,1 kilokalorie. Bohatší na energii je jenom tuk.
Tělo obvykle registruje, když dostane vysoce energetickou potravu, a zablokuje všechny pocity hladu. Při konzumaci alkoholu se ale stane přesný opak. Výsledkem je, že jsou alkoholické nápoje dvojím zlem pro každého, kdo se snaží hubnout. Samy mají spoustu kalorií, a navíc člověka nutí zkonzumovat další.
zde by ovsem velmi stalo za to rozlisovat ruzne alkoholy, aperitiv, pivo (a zde bych hadal, ze hlavni vliv nema alkohol, pivni hlad by se dostavil i po nealko pivu), vino, tvrdy alkohol. specialne po takovem vajecnem konaku se asi hlad opravdu nedostavi. navic vino bylo bezne soucasti hubnoucich kur a svuj ucel jiste plnilo…