Foto: © Dollar Photo Club
Foto: © Dollar Photo Club

Oteplování Golfský proud narušit nemusí

Obecně očekávaná rizika z hlediska budoucnosti Golfského proudu jsou zhruba následující: Více sladké vody v polárních oblastech by toto proudění mohlo přerušit.

Celý hypotetický mechanismus má fungovat zhruba následujícím způsobem. Oteplení by znamenalo více srážek na severu (cirkulací se sem mj. dostane i více vody odpařené v tropech) a také po tání ledovců by se do moře dostávalo zvýšené množství sladké vody. To, co obvykle považujeme za Golfský proud, je teplá voda mířící Atlantikem k severu. Zákonu zachování hmoty se vyhoví tak, že podobný proud zase odvádí vodu ze severu na jih, ovšem ve větší hloubce. Pokud se ovšem na hladinu na severu dostane více sladké vody, Golfský proud se s ní smísí. Voda pak bude příliš lehká (protože málo slaná), neklesne dolů a nevydá se v hlubokém oceánu zpět na jih. Proudění se zastaví.
Vypadá to logicky a mohlo by to vést k dost radikálním změnám evropského podnebí; stačí se podívat, jaké jsou průměrné teploty na norském pobřeží ještě daleko na severu, nebo jaké podnebí je v porovnání s Evropou na stejné zeměpisné šířce na východním pobřeží USA – „mírný“ New York leží na stejné rovnoběžce nikoliv jako Praha, ale jako subtropická Soluň. V důsledku oteplení by se tedy Evropa mohla pořádně ochladit (poznámka: čímž by se Golfský proud mohl zase obnovit, protože by se omezil přísun sladké vody? Ustavila by se hned nějaká rovnováha, nebo by se klima začalo nějak oscilovat sem a tam?).
Samozřejmě, že popsaný model je velmi zjednodušený, např. zanedbává směr větrů.
Erwin Lambert a jeho kolegové z Bjerknes Centre for Climate Research souhlasí s předpokladem, že oteplování povede k přílivu sladké vody do severní části Atlantiku, nicméně výpočty jim vycházejí jinak. Problém má být v tom, že původní model (označovaný jako Stommelův) vychází z toho, že Golfský proud se potápí jako celek, zanořují se však asi jen 2/3 teplé vody a zbylá teče dále na sever zhruba někam mezi Špicberky a Grónsko. Odtud pak proud zamíří zase na jih podél východního pobřeží Grónska – to už je studený, ochlazující (viz klima Grónska vs. Norsko na stejné zeměpisné šířce). Zahrnutí této skutečnosti do nového modelu má znamenat, že Golfský proud je mnohem stabilnější – teče, i když se veškerá voda stejně nevrací zpět spodem. Navíc na povrchu pohání Golfský proud nejen gradienty teploty, ale i k severu vanoucí vítr.

Zdroj: Phys.org

Každá fobie sídlí v mozku jinde a funguje odlišně

Někdo má strach z výšek, někdo z pavouků, jiný se stydí a děsí představy projevu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *