pixabay license

Otisk prstu ukazuje riziko schizofrenie

Podle studie zveřejněné v Schizophrenia Bulletin mají snímky otisků prstů potenciál predikovat schizofrenii. Raymond Salvador z výzkumné nadace FIDMAG Germanes Hospitalàries v Barceloně a jeho kolegové vytvořili klasifikační algoritmy založené na hlubokém učení a konvolučních neuronových sítích. Jako zdroj dat použili vzorky otisků prstů 612 pacientů s diagnózou neafektivní psychózy a 844 zdravých osob. Co se technických podrobností týče, vědci vytvořili modely pro jednotlivé prsty a modely s více vstupy.
Výzkumníci zjistili, že neuronová síť pro pravý palec dosáhla nejvyšší přesnosti z modelů založených na jednotlivých prstech (vážená validovaná přesnost, weighted validation accuracy, 68 %); síť využívající současně snímky z levého palce, ukazováčku a prostředníčku měla nejvyšší přesnost pro modely s více vstupy (vážená validovaná přesnost 70 %).
„Pokud je nám známo, jedná se o první studii analyzující potenciální užitečnost snímků otisků prstů pro automatickou diagnostiku schizofrenie,“ píší autoři. „Celoživotní stabilita otisků prstů navíc podporuje i jejich potenciální hodnotu jako prediktorů rizika psychózy, zejména v kombinaci s dalšími zdroji dat.“ Metoda má nabízet jak velmi včasné varování (otisky prstů jsou celoživotně stejné, takže vlastně od počátku života) a největší přínos by měl být u jedinců s vysokým rizikem schizofrenie.

Fingerprints as Predictors of Schizophrenia: A Deep Learning Study
Schizophrenia Bulletin, sbac173, https://doi.org/10.1093/schbul/sbac173
Zdroj: HealthDay/MedicalXpress.com

Poznámky PH:
Ona ta čísla (kolem 70 %) zase tak velká nejsou. Plus také při zahrnutí 3 prstů namísto 1 se už ani skoro nezlepší. Otázkou je, kam se posuneme dalším učením/zvýšením dostupných dat.
Schizofrenie se považuje do značné míry za danou geneticky. Nakolik jsou tak dané otisky prstů? Dokázala by obdobná metoda určit příbuznost nositelů otisků? A když tyto závislosti doplníme – dává nám analýza otisku prstů lepší přesnost než výsledek založený čistě na tom, jak se psychické poruchy vyskytovaly mezi příbuznými?
Metoda bude sotva přesnější než stanovení rizika na základě nějakého genetického markeru? (I když se uvádí, že ani jednovaječná dvojčata nemají stejné otisky prstů, bylo by logické, že by si tyto byly nějak podobnější? Jak by vůbec dopadla korelace mezi otiskem a diagnózou u dvojčat/jednovaječných dvojčat)?
Možné využití v kriminalistice – profilování osob na základě nalezených otisků?

Každá fobie sídlí v mozku jinde a funguje odlišně

Někdo má strach z výšek, někdo z pavouků, jiný se stydí a děsí představy projevu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *