Sciencemag.cz
Doporučujeme
Výzkumníci z University of York došli k závěru, že realistické umění, které v Evropě vzniklo asi před 30 000 lety, mohlo být „kulturou autistů“. Na rozdíl od dosavadní umělecké tvorby Homo sapiens jsou především paleolitické malby v západoevropských jeskyních zaměřené na detail, především u zvířat.
V 60. letech se nepřekvapivě objevily teorie, že za jeskynními malbami mohlo stát užívání psychotropních látek. Antropolog David Lewis-Williams k tomu ve své rovněž česky vyšlé knize Mysl v jeskyni dodává, že psychotropní látky i jeskynní umění byly způsoby, jimiž se evropští Homo sapiens utvrzovali ve své odlišnosti od neandrtálců. Nicméně souvislost Altamiry a halucinogenů je dost pochybná – kresby produkované pod vlivem LSD mají k realismu naopak docela daleko.
Penny Spikins a její kolegové tvrdí, že v dobách, kdy o tom máme informace, vykazovali realističtí umělci většinou autistické rysy (bez ohledu na to, zda by dnes přímo získali příslušnou diagnózu). Talent zde má odpovídat právě schopnosti zaměřit se na detail a ta zase příslušnému psychickému nastavení. Drogy mohly možná tehdejší umělce uvolnit, ale většina lidí by ani potom nekreslila obrazy býků, koní či medvědů, jak je známe z paleolitických jeskyní.
Nakonec lidé autisticky zaměření mohli tehdy stát i za různými technickými inovacemi, třeba přišli na složité nástroje skládané z více částí apod.
Zdroj: Phys.org
Penny Spikins et al. How Do We Explain ‚Autistic Traits‘ in European Upper Palaeolithic Art?, Open Archaeology (2018). DOI: 10.1515/opar-2018-0016
Poznámky PH: Asi není překvapivé, že malíři ani objevitelé nových technologií nebyli lidé zrovna typičtí. Jenže např. nevíme, zda malby vznikaly jako téma osamělých podivínů. Na druhé straně zachycují lov, tedy činnost běžnou, „kolektivní“. Realističnost je také sporná, z dnešního pohledu jde spíše o kombinaci realismu a stylizace lidských postav apod. (i když samozřejmě je to realističtější než umění ornamentální). (Nebo snad dokonce zvířata na malbách právě odkazují k určité asociálnosti, kdy autorovi byla společnost zvířat bližší než lidí? Mohli hrát později autisté významnou roli i při domestikaci zvířat?)
Viz také: Altamira jako trenažer
