Sciencemag.cz
Doporučujeme
Teploty na Merkuru se pohybují v obrovském rozptylu. Protože jde o planetu tak blízkou Slunci, není překvapivé, že mohou přesáhnout 400 °C. Současně však ve věčně zastíněných kráterech může být až – 200 °C a vyskytuje se v nich led. Důkazy ledu jsou poměrně spolehlivé, jeho existenci potvrdila zejména data získaná v roce 2011 sondou NASA MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging).
Zajímavé ovšem je, že výheň možná přímo přispívá k tvorbě ledu. Podle studie vědců Georgia Institute of Technology (hlavní autor studie publikované v Astrophysical Journal Letters byl Brant Jones), do hornin na povrchu Merkuru neustále buší nabité částice ze Slunce včetně protonů – Merkur má ve srovnání se Zemí jen velmi slabé magnetické pole, které sluneční vítr odklání. Nabité částice pronikají do horniny na povrchu až 10 nanometrů a reagují. Výsledkem chemických reakcí jsou pak mj. molekuly vodíku a vody, které se uvolňují v podobě páry. Část molekul vody rozbije ultrafialové záření, některé uniknou do vesmíru, část jich ale gravitace zase přitáhne zpět v oblasti pólů, kde mohou spadnout do zastíněných kráterů a zvýšit množství zdejšího ledu. Na Merkuru neexistuje atmosféra, takže prakticky neprobíhá žádný přenos tepla, které by kráter ohřálo. Množství ledu má tedy tendenci růst.
Uvažováno kvantitativně, tímto procesem by se mohlo podle autorů studie vytvořit 10 na 13 kg ledu za 3 miliony let. Celkové množství ledu na Merkuru pak může být asi desetinásobné.
Krátery na Merkuru vznikly zejména jako impakty meteoritů, asteroidů a dalších těles, povrch Merkuru je zbrázděn podobně jako Měsíc. Na Měsíci ovšem máme pouze náznaky přítomnosti ledu (ač bychom ho tam určitě potřebovali, kdybychom se rozhodli Měsíc nějak osídlovat) a rozhodně ho tam není tolik jako na Merkuru. Přitom třeba komety mohou přinášet vodu na obě tělesa, bylo proto třeba najít nějaký mechanismus unikátní pro Merkur, který způsobil, že zde ledu je o tolik víc. Merkur vlastně pro existenci ledu ani vodu z komet nepotřebuje, protože ta vzniká chemickými reakcemi. Slabé magnetické pole asi nebude představovat onen hledaný rozdíl mezi oběma tělesy.
Na Měsíci je ovšem i na osvětlené straně něco přes 100 °C, což pro příslušné chemické reakce nestačí. Čili zpět k titulku: Na Merkuru je led paradoxně opravdu proto, že je na rozdíl od Měsíce tak horký.
Zdroj: Georgia Institute of Technology/Phys.org
