Sciencemag.cz
Doporučujeme
Data získaná z dalekohledu Cheops (provozuje ESA) vedou k závěru, že exoplaneta LTT9779 b se podobá zrcadlu. Je tedy nejzářivější („nejodrazivější“) z dosud známých planet. LTT9779 b oběhne svou hostitelskou hvězdu za méně než jeden den, je pokryta lesklými kovovými oblaky.
Kromě Měsíce je nejjasnějším objektem na naší noční obloze Venuše, jejíž hustá vrstva mraků odráží přibližně 75 % slunečního světla (příslušný poměr se označuje albedo). Pro srovnání, Země odráží jen asi 30 %. Exoplaneta LTT9779 b má podle nových podrobných měření odrážet až 80 %.
Většina planet má nízké albedo, ať už proto, že mají atmosféru, která pohlcuje velké množství světla, nebo proto, že jejich povrch je tmavý nebo drsný. Výjimkou bývají zmrzlé ledové světy nebo planety jako Venuše, které mají odrazivou vrstvu mraků. Vysoké albedo planety LTT9779 b bylo překvapením, protože teplota na straně přivrácené ke hvězdě se odhaduje na přibližně 2000 °C. Jakákoli teplota vyšší než 100 °C je příliš vysoká na to, aby se v ní mohla tvořit vodní oblaka, ale teplota atmosféry této planety by měla být příliš vysoká i na oblaka z kovu nebo skla. Vysvětlení zní, že planeta může vytvářet kovové mraky, protože atmosféra je přesycena křemičitanovými a kovovými parami.
Exoplaneta LTT9779 b je velká přibližně jako Neptun, což z ní činí největší nám známé „zrcadlo“ tohoto typu ve vesmíru. Zrcadlící mraky jsou většinou tvořeny křemičitany promíchanými s kovy, jako je titan.
„Představte si hořící svět v blízkosti své hvězdy, nad nímž se vznášejí těžká mračna kovů, z nichž prší kapky titanu,“ uvádí spoluautor nové publikace James Jenkins, astronom z Univerzity Diega Portalese a CATA (Santiago, Chile).
Exoplaneta LTT9779 b je zvláštní nejen svým leskem. Její velikost a teplota ji řadí do skupiny ultrahorkých Neptunů – a to jako extrémní případ; žádná jiná planeta této velikosti a hmotnosti, která by obíhala tak blízko své hvězdy, nebyla dosud nalezena. Planeta má poloměr 4,7krát větší než Země a rok na LTT9779 b trvá pouhých 19 hodin. Všechny dosud objevené planety, které oběhnou kolem své hvězdy za méně než jeden den, jsou buď horké Jupitery – plynní obři s poloměrem nejméně desetkrát větším než Země – nebo kamenné planety menší než dva poloměry Země.
„Je to planeta, která by neměla existovat,“ říká Vivien Parmentier z Observatory of Côte d’Azur (Francie). „Očekáváme, že planety jako tato budou mít atmosféru odfouknutou svou hvězdou a zůstane po nich holá skála.“
První autor studie Sergio Hoyer z Astrofyzikální laboratoře v Marseille to vysvětluje následujícím způsobem: „Domníváme se, že kovová mračna pomáhají planetě přežít … Mraky odrážejí světlo a brání planetě, aby se příliš zahřála a vypařila. Zároveň díky tomu, že mraky jsou vysoce kovové, jsou planeta a její atmosféra těžké a mraky se působením hvězdy hůře odfukují.“
https://doi.org/10.1051/0004-6361/202346117
Zdroj: ESA
přeloženo, zkráceno
