Země, Venuše, nebo něco mezi tím? Credit: Carl Sagan Institute/R. Payne

Exoplaneta LP 890-9c může určit hranici obyvatelné zóny

Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má nacházet právě na vnitřním okraji obyvatelné zóny.
Lisa Kaltenegger (Carl Sagan Institute, Cornell University) a její kolegové zkoumají superzemi LP 890-9c (SPECULOOS-2c). Jedná se o kamennou planetu. Podle dvou hlavních scénářů jejího vývoje si mohla buď dosud uchovat své oceány a vodní atmosféru, nebo o vodu přišla. Důležité je, že bychom tyto dva scénáře měli dokázat odlišit. Podle doprovodné studie (kterou vedl Jonathan Gomez Barrientos z California Institute of Technology) by Vesmírný dalekohled Jamese Webba totiž měl být schopen analyzovat atmosféru planety – tedy samozřejmě pokud nějaká existuje, což ale předpokládáme jak ve scénáři „horká Země“, tak i „Venuše“. V zásadě půjde o to rozlišit, zda je atmosféra tvořena především vodní parou nebo oxidem uhličitým a jak je hustá. Každopádně by pro analýzu mělo stačit pozorovat 20 tranzitů planety, v některých scénářích i méně.
LP 890-9c je jednou ze dvou superzemí obíhajících kolem červeného trpaslíka vzdáleného 100 světelných let od Země (druhou superzemí v systému je LP 890-9b). Je asi o 40 % větší než Země a kolem své malé chladné hvězdy oběhne za 8,5 dne. Z parametrů vyplývá, že by měla obíhat na vnitřním okraji obyvatelné zóny.

Lisa Kaltenegger et al, Hot Earth or Young Venus? A nearby transiting rocky planet mystery, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2023). DOI: 10.1093/mnrasl/slad064
Jonathan Gomez Barrientos et al, A Venus in the making? Predictions for JWST observations of the ultracool M-dwarf planet LP 890-9 c, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2023). DOI: 10.1093/mnrasl/slad056
Zdroj: Cornell University / Phys.org

Poznámka: Kamenná planeta, která od své hvězdy dostává stále více tepla – to je i budoucí osud Země. „Obyvatelná zóna“ je dynamická, z osudu LP 890-9c můžeme tedy i odhadovat, jak bude Země obyvatelná třeba za miliardu let (respektive – jak rychle obyvatelnou být přestane). Hustá atmosféra vodní páry, která je sama skleníkovým plynem, nejspíš odpovídá fázi, kdy se oceány „vaří“ a planeta právě ztrácí svou obyvatelnost a postupně přichází i o vodu jako takovou.

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *