Země, Venuše, nebo něco mezi tím? Credit: Carl Sagan Institute/R. Payne

Exoplaneta LP 890-9c může určit hranici obyvatelné zóny

Byla Venuše kdysi opravdu podobnější Zemi? Existovaly zde oceány a možná i život? A být Venuše o kousek posunutá od Slunce, mohla obyvatelná i zůstat? A nebo planeta ve skutečnosti byla po celou dobu spíš horkým peklem? Na to by mohl pomoci odpovědět výzkum exoplanety LP 890-9c, která se má nacházet právě na vnitřním okraji obyvatelné zóny.
Lisa Kaltenegger (Carl Sagan Institute, Cornell University) a její kolegové zkoumají superzemi LP 890-9c (SPECULOOS-2c). Jedná se o kamennou planetu. Podle dvou hlavních scénářů jejího vývoje si mohla buď dosud uchovat své oceány a vodní atmosféru, nebo o vodu přišla. Důležité je, že bychom tyto dva scénáře měli dokázat odlišit. Podle doprovodné studie (kterou vedl Jonathan Gomez Barrientos z California Institute of Technology) by Vesmírný dalekohled Jamese Webba totiž měl být schopen analyzovat atmosféru planety – tedy samozřejmě pokud nějaká existuje, což ale předpokládáme jak ve scénáři „horká Země“, tak i „Venuše“. V zásadě půjde o to rozlišit, zda je atmosféra tvořena především vodní parou nebo oxidem uhličitým a jak je hustá. Každopádně by pro analýzu mělo stačit pozorovat 20 tranzitů planety, v některých scénářích i méně.
LP 890-9c je jednou ze dvou superzemí obíhajících kolem červeného trpaslíka vzdáleného 100 světelných let od Země (druhou superzemí v systému je LP 890-9b). Je asi o 40 % větší než Země a kolem své malé chladné hvězdy oběhne za 8,5 dne. Z parametrů vyplývá, že by měla obíhat na vnitřním okraji obyvatelné zóny.

Lisa Kaltenegger et al, Hot Earth or Young Venus? A nearby transiting rocky planet mystery, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2023). DOI: 10.1093/mnrasl/slad064
Jonathan Gomez Barrientos et al, A Venus in the making? Predictions for JWST observations of the ultracool M-dwarf planet LP 890-9 c, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2023). DOI: 10.1093/mnrasl/slad056
Zdroj: Cornell University / Phys.org

Poznámka: Kamenná planeta, která od své hvězdy dostává stále více tepla – to je i budoucí osud Země. „Obyvatelná zóna“ je dynamická, z osudu LP 890-9c můžeme tedy i odhadovat, jak bude Země obyvatelná třeba za miliardu let (respektive – jak rychle obyvatelnou být přestane). Hustá atmosféra vodní páry, která je sama skleníkovým plynem, nejspíš odpovídá fázi, kdy se oceány „vaří“ a planeta právě ztrácí svou obyvatelnost a postupně přichází i o vodu jako takovou.

Enzymy s lehkými izotopy jsou účinnější mnohem víc

Těžká voda reaguje chemicky trochu jinak než čistě „lehká“, nebo než běžná směs obou izotopů. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close