Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Planety mohou přijít o oceány kvůli elektrickému větru

Jak přicházejí planety podobné Zemi o vodu, nebo dokonce i o většinu atmosféry? Roli by dle nového zjištění mohl hrát i elektrický vítr.
Například taková Venuše byla kdysi podle všeho podobnější Zemi, postupně se však změnila v přetopené peklo. Oceány se vypařily (vyvařily?). I když Venuše má dnes mnohem hustší atmosféru než Země, není v ní skoro žádná voda (nepovažujeme-li tedy za formu vody kyselinu dusičnou a sírovou, tj. „sloučeniny vody s oxidem“). Co se s ní stalo?
Podle převládající představy dochází v horních vrstvách atmosféry k rozpadu molekul vody na vodík a kyslík, lehký vodík pak unikne do kosmického prostoru. Tímto způsobem o vodu postupně přichází i Země. K rozkladu vody přispívá proud nabitých částic od Slunce, sluneční vítr.
Článek Geophysical Research Letters (autoři především výzkumníci z NASA) nyní přináší nový pohled na věc. Zdůrazňuje roli „elektrického větru“. Vliv tohoto efektu se zatím pokládal spíše za podružný, podle nových výsledků ale prý elektrický vítr dokáže připravit planetu o její vodu i sám o sobě.
Elektrické pole planet totiž vytváří sílu (onen „vítr“), která odtlačují horní vrstvy atmosféry dál do prostoru. V případě Venuše je toto elektrické pole tak silné, že může odtlačovat od planety i kyslík nebo celé molekuly vody (i bez toho, že by došlo k jejich rozkladu). Tímto způsobem tedy planety mohou přicházet nejen o kapalný oceán, ale i o atmosféru jako takovou.
Elektrické pole Venuše bylo nově změřeno pomocí zařízení ASPERA-4 na sondě ESA Venus Express. Výsledek: Elektrické pole Venuše je pětkrát silnější než u Země. Těžko říct proč, obě planety jsou si podobné co do složení i velikosti, nejspíš zde prostě nějak hraje roli to, že Venuše je blíž ke Slunci. Spekuluje se o roli ultrafialového záření.
Nyní se vědci zřejmě zaměří na Mars, uplatnil se podobný jev i na Rudé planetě? Sonda NASA Maven se zrovna nachází na oběžné dráze Marsu a k jedním z cílů mise je právě lépe porozumět tomu, jak se Mars vyvíjel od planety s tekoucími řekami do současné podoby suché zmrzlé pouště.
Plus další věc: předpokládáme-li, že za příslušné efekty elektrického pole/větru na Venuši může opravdu vzdálenost planety od Slunce, pak se podobné jevy budou uplatňovat i u exoplanet. Ve skutečnosti se tedy známá „obyvatelná zóna“ může oproti stávajícím odhadům nacházet jen dále od hvězd a být menší. Navíc některé hvězdy vyzařují v ultrafialové oblasti více než naše Slunce, to by mohlo tedy jejich planety činit ještě méně obyvatelné – alespoň jde-li nám o život pozemského typu spojený s přítomností kapalné vody.
Zdroj: Phys.org

Sonda Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close