Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tetris v podání vědců z University of Washington připomíná málem telepatii – jeden z hráčů vidí padající kostky, druhý podniká příslušnou akci. A navíc zde nejsou jen dva lidé.
V Scientific Reports byl publikován článek popisující již loni proběhlý projekt BrainNet. Jedná se o hru podobnou Tetrisu, kde ovšem jako rozhraní pro hráče funguje samotný mozek. Mezi mozky jsou takto přenášeny informace a odtud se pak spouští i finální akce. Mozky propojení přes počítačovou síť byly v minulosti prezentovány již i u laboratorních zvířat. V tomto případě má jít ovšem kromě jiných prvenství navíc i o první síť tohoto typu s více než dvěma členy.
Vše funguje tak, že dva lidé vidí na monitoru padající bloky a stejně tak stav „řádků“, které je třeba doplňovat. Třetí osoba vidí padající útvar a může jím otáčet, ovšem nemá přehled o tom, co/jak je třeba dole zarovnat. Odesilatelé tedy rozhodnou, zda/jak se má s padajícím útvarem manipulovat, informace je načtena z mozku, přes Internet poslána adresátovi, ten zopakuje příkaz a jeho hlavy je informace načtena do rozhraní ovládajícího hru. Hráči během pokusu seděli v různým místnostech.
Samotné kódování informací bylo celkem jednoduché. Odesilatelé se rozhodovali pouze Ano vs. Ne (otočit blok/neotočit) a to tím způsobem, že pod oběma volbami blikalo světlo o různé frekvenci. Po rozhodnutí bylo potřeba se soustředit/dívat na příslušné světlo. Odečítání informace z mozku bylo neinvazivní, lidé měli na hlavě „čepice“ snímající elektroencefalogram. Naopak příjemce zprávy měl za hlavou cívku, která ovlivňovala neurony v zadní části mozku tak, jako kdyby dotyčný zaznamenával vizuální signál (transcranial magnetic stimulation, TMS). Příjemce v důsledku toho informaci o doporučené akci opravdu „viděl“. Jako reakce na signál Ano (otočit) se objevil záblesk. Příslušnou „čepicí“ se pak signál odečetl i z mozku příjemce a směřoval zpět k odesilatelům. Ti nyní mohli zjistit, zda se rozhodnutí přeneslo správně, eventuálně poslat příjemci opravu. Teprve po druhém rozhodnutí se padající krychličky konečně natočily a všichni ve skupině se dozvěděli, zda jejich tah proběhl úspěšně. Úspěšnost této procedury ale stejně nedosáhla 100 %, v průměru se u různých skupin pohybovala kolem 81 %. Náhodné rozhodování by při volbě ze dvou možností znamenalo úspěšnost 50 %.
Následovalo ještě drobné rozšíření. Vědci vyzvali jednoho z odesilatelů, aby posílal (většinou) záměrně špatné informace. Příjemce i v tomto režimu pochopil, že jeden ze zdrojů je nespolehlivý. Na počátku důvěřoval oběma stejně, ale pak začal brát v potaz pouze návrhy „pravdomluvného“ odesilatele.
Linxing Jiang, Andrea Stocco, Darby M. Losey, Justin A. Abernethy, Chantel S. Prat, Rajesh P. N. Rao. BrainNet: A Multi-Person Brain-to-Brain Interface for Direct Collaboration Between Brains. Scientific Reports, 2019; 9 (1) DOI: 10.1038/s41598-019-41895-7
Zdroj: ScienceDaily.com
Poznámka PH: Na webu Scientific Reports je článek volně přístupný v plné verzi. Samotné předání informace přímo do mozku pomocí TMS bylo dost jednoduché (pouze jediný signál, buď je, nebo není), to ve starším pokusu u potkanů se přenášela podstatně složitější informace – jenže tam šlo o invazivní techniku, dráždění mozku elektrodou.
Příslušný pokus provedl v roce 2013 tým, v jehož čele stál Miguel Nicolelis z Duke University. Jeden z dvojice potkanů se naučil, že když zaregistruje paprsek, má stisknout určitou páčku, čímž získá odměnu. Změnu nervové aktivity vědci odečetli elektrodou z jeho mozku. Signál pak by zakódován a pro větší efekt přenesen přes Internet na druhý konec světa. Zde naopak byl pomocí příslušného podráždění elektrodami signál „naimportován“ do mozku druhého potkana, načež i on poslušně zmáčkl páčku. Komunikace mezi mozky probíhala i v tomto experimentu obousměrně. První potkan neobdržel plnou odměnu, pokud ten druhý páčku v daný okamžik nezmáčkl (na počátku byla úspěšnost přenosu kolem 70 %). Potkan byl tedy motivován nejen provést samotný úkol, ale i „přemýšlet“ o něm tak, aby vyslal přehlednější, čistší signál. Úspěšnost přenosu pak opravdu stoupla. Rozhodně působivý experiment.
