Podivné protoplanetární disky ve dvojhvězdném systému

Astronomové využívající dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili u obou složek mladé dvojhvězdy podivné skloněné prachové disky s probíhající tvorbou planet. Pořízená data představují dosud nejlepší záběry protoplanetárních disků ve dvojhvězdném systému. Nové výsledky rovněž pomáhají vysvětlit, proč mnohé exoplenaty – na rozdíl od planet ve Sluneční soustavě – mají protáhlé dráhy s velkým sklonem. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 31. července 2014 ve vědeckém časopise Nature.

Na rozdíl od našeho osamělého Slunce tvoří většina hvězd páry – dvojhvězdy, kde dvě stálice obíhají navzájem kolem sebe. Dvojhvězdy jsou ve vesmíru vyskytují velmi často. Tím ale vyvstává řada otázek. Jednou z nich je, jak a kde ve složitých podmínkách v okolí dvojhvězdy vznikají planety.

„Radioteleskop ALMA nám poskytl dosud nejlepší pohled na dvojhvězdný systém s protoplanetárními disky. Díky tomu jsme objevili, že tyto disky jsou navzájem výrazně skloněné,“ říká astronom Eric Jensen (Swarthmore College in Pennsylvania, USA)

Systém HK Tauri leží ve vzdálenosti asi 450 světelných let od nás a na obloze jej najdete v souhvězdí Býka (Taurus). Dvojhvězda je mladší než 5 milionů let a její složky odděluje vzdálenost 58 miliard kilometrů (což je asi 13krát více než dělí Slunce a Neptun).

Slabší z dvojice označovaná jako HK Tauri B, je obklopena protoplanetárním diskem, který vidíme zboku. Díky tomu efektivně zastiňuje světlo své mateřské hvězdy a astronomové si mohou disk pohodlně prohlédnout ve viditelném světle, případně v blízkém infračerveném oboru.

Souputník HK Tauri A má také disk, který ale v tomto případě centrální hvězdu vůbec nestíní. Disk proto není možné pozorovat ve viditelném světle, neboť jeho slabé světlo zaniká v záři hvězdy. Je však možné jej zachytit na milimetrových vlnových délkách, na které je citlivý systém radioteleskopu ALMA.

Díky použití zařízení ALMA byli členové týmu schopni disk kolem hvězd HK Tauri A nejen zachytit, ale také poprvé změřit rychlost jeho rotace. Detailní záběr jim také umožnil spočítat, že sklon obou disků se navzájem liší minimálně o 60°. Místo toho, aby rovina disků byla shodná s rovinou oběhu dvojhvězdy, musí alespoň jeden z nich být vůči rovině systému významně skloněn.

„Toto nápadné sklonění nám poskytlo mimořádný pohled na mladý dvojhvězdný systém,“ říká spoluautorka práce Rachel Akeson (NASA Exoplanet Science Institute, California Institute of Technology, USA). „Přestože existují starší data, která naznačovala, že navzájem skloněné systémy mohou existovat, nová pozorování dvojhvězdy HK Tauri pomocí radioteleskopu ALMA zdokumentovala dění v takovém systému mnohem detailněji.“

Hvězdy a planety vznikají z mohutných oblaků prachu a plynu. Při gravitačním smršťování začne oblak rotovat, dokud se většina hmoty neuspořádá do tvaru zploštělého protoplanetárního disku kroužícího kolem rostoucí centrální protohvězdy.

V dvojhvězdném systému jako je HK Tauri je ale všechno trochu složitější. Pokud oběžné dráhy hvězd a protoplanetární disky neleží alespoň zhruba v jedné rovině, jakákoliv vznikající planeta se postupně může ocitnout na protáhlé a dráze s velkým sklonem. [1]

„Naše výsledky ukazují, že existují podmínky nutné ke změnám planetárních drah a ty panují v systému v době formování planet právě díky procesu vzniku dvojhvězdy,“ poznamenává Eric Jensen. „Nemůžeme vyloučit jiné alternativní modely, ale je jisté, že druhá hvězda zde sehrává svou roli.“

Jelikož ALMA je schopná pozorovat jinak neviditelný prach a plyn v protoplanetárních discích, umožňuje získat dosud nedostupný pohled na tento mladý dvojhvězdný systém. „Díky tomu, že systém pozorujeme v ranné fázi vývoje, v době, kdy jsou protoplanetární disky ještě dobře patrné, můžeme lépe odhalit jejich orientaci,“ vysvětluje Rachel Akeson.

V budoucnu by vědci rádi zjistili, jestli je tento typ systému obvyklý či nikoliv. Jsou si vědomi toho, že se zatím jedná o mimořádný jedinečný případ a že je potřeba dalších výzkumů, aby byli schopni říci, jestli je takové uspořádání v naší Galaxii běžné.

Eric Jensen k tomu dodává: „Přestože pochopení tohoto mechanismu představuje velký krok kupředu, nemůže zdaleka vysvětlit všechny podivné dráhy extrasolárních planet – prostě není dost dvojhvězd na to, aby toto byla úplná odpověď. Takže je to stále otevřená záležitost, kterou je potřeba vyřešit.“

Poznámky
[1] Pokud hvězdy a jejich protoplanetární disky nejsou položeny v jedné rovině, gravitační působení jedné z hvězd bude deformovat disk druhé hvězdy – rozhoupe jej nebo způsobí jeho precesi. Také planety vznikající v discích budou ovlivňovány stejnými silami, což povede k naklonění a protažení jejich oběžných drah.

tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2014/23

Noví neotenní brouci z amazonského pralesa

Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close