Sciencemag.cz
Doporučujeme
Karbyn (carbyne) představuje další zajímavý uhlíkový materiál. Jedná se o lineární řetězce, které mají vykazovat extrémní pevnost/tuhost v tahu. Mechanickým namáháním se nicméně může měnit vodivost materiálu, což nabízí řadu aplikací v elektronice.
Zhruba dvakrát větší pevnost karbynu ve srovnání s grafenem zase umožňuje uvažovat o karbynu v souvislosti s vláknem „výtahu na oběžnou dráhu“.
Historie výzkumu a první zmínky o „něčem jako karbynu“ sahají ještě do Sovětského svazu. V roce 2013 byly vlastnosti tohoto materiálu nejprve vypočítány počítačovou simulací na Rice University, poté vědci zvládli připravit řetězec pouhých 44 atomů. Později se dařilo připravit řetězce dlouhé kolem stovky atomů, ty však byly extrémně nestabilní.
Nové výsledky z University of Vienna, publikované v Nature Materials tak mají představovat první laboratorní syntézu většího množství a stabilní formy této látky. Některé z řetězců mají mít kolem 6 400 atomů. Příprava byla možná jen díky vytvoření speciálního prostředí z grafenu – jinak řečeno, karbyn je zatím stabilní mezi plátky grafenu, respektive v jakési grafenové trubičce s dvojitou stěnou, tj. ve velmi speciálním prostředí.
Spekuluje se, že karbyn by mohl vznikat i v přírodě, při prudkém stlačení grafitu. Třeba se někdy nachází v meteoritech. Co se týče chemické struktury, jak se uvádí, mezi atomy uhlíku v karbynu se střídají jednoduché a trojné vazby nebo jsou všude dvojné (poznámka: a na tom nezáleží, tj. stále je to karbyn a molekula má stejné vlastnosti?). Kvůli trojné vazbě mezi atomy uhlíku se někdy používá i označení karbynu za „polyacetylenovou strukturu“.
Zdroj: Independent.co.uk a další
