Sciencemag.cz
Doporučujeme
Za génie ptačí říše se obvykle považují krkavcovití ptáci a papoušci, přičemž v těchto skupinách je také rozšířeno používání nástrojů. Inteligenci mořských ptáků jsme možná až dosud trochu podceňovali – i když je pravda, že obvykle nemají velké mozky, a to ani v poměru k velikosti těla ne.
Vědci z University of Oxford a South Iceland Nature Research Centre nyní ale zdokumentovali, že nástroje používají i papuchalkové (Fratercula arctica) – mimochodem pro zbarvení zobáku někdy označovaní jako mořští papoušci. Snad jsou tedy chytřejší, než jsme si myleli.
Annette Fayet, Erpur Snær Hansen a Dora Biro zaznamenali, jak se tito drobní ptáci pomocí klacíku drbou. Tohoto jevu si jeden z autorů povšiml už před 4 roky, ale tehdy se toto chování nepodařilo zachytit. Nynější pozorování se uskutečnilo na ostrově Grimsey u Islandu, a to dvakrát na dvou od sebe vzdálených místech, takže drbání pomocí klacíku může být ve skutečnosti běžné. Papuchalky trápí různí parazité a vše se navíc odehrálo v době, kdy se zde vyskytovalo velké množství klíšťat. Klacík je v tomto ohledu možná účinnější než zobák nebo s ním lze alespoň dosáhnout dál.
Mimochodem, zajímavé je, že papoušci ani krkavcovití ptáci nástroje k drbání nepoužívají (spíše k různých trikům spojeným se získáváním potravy), alespoň jsme si toho dosud nevšimli.
Video zde:
https://www.pnas.org/content/early/2019/12/24/1918060117
A.L. Fayet, E.S. Hansen and D. Biro. Evidence of tool use in a seabird. Proceedings of the National Academy of Sciences. Published online December 30, 2019. DOI: 10.1073/pnas.1918060117
Zdroj: PNAS, Phys.org
Poznámky PH:
Ad inteligence mořských ptáků, Konrad Lorenz v této souvislosti zmiňuje racky a přirovnává je z hlediska inteligence/chování k havranům. Tvrdí, že rackové mají jazyk dle určitého území, racek si dokonce rozumí s místním havranem, ale ne už s rackem z jiné oblasti. Máme tomu věřit? (I když asi racek, co si povídá s havrany, už není vysloveně mořský pták, mořský racek je jiný druh.)
Ze zvířat, u nichž se užívání nástrojů obvykle nezmiňuje, stojí za zmínku medvěd. Volker Deecke z britské University of Cumbria v roce 2012 pozoroval medvěda hnědého, jak vzal do tlapy kámen a drbal se jím. Vše se podařilo vyfotografovat, takže i toto chování lze považovat za doložené spolehlivě. Navíc si medvěd podle autora pozorování kameny i natáčel tak, aby se mu jimi drbalo co nejefektivněji. Běžně si medvědi třou kožich o skály nebo stromy. Někdy si k tomu medvěd ovšem strom i ohne – mohli bychom za používání nástrojů považovat i toto?
A nakonec: používání nástrojů bylo nedávno zaznamenáno i u prasat, ryjí pomocí klacíku – a to ačkoliv jejich čenich se často přímo označuje jako rypák.
Viz také: Poprvé zjištěno, že nástroje používají… prasata
Osobně považuji za nejvíce fascinující použití nástrojů v ptačí říši, jak vrána loví rybu pomocí návnady. Zdá se, že vrána má tedy v hlavě nejen model neživého světa („kdyby byl klacík ohnutý, pak…“), ale i model mysli cizích tvorů („kdybych byla rybou a měla hlad, potom…“).
