Sciencemag.cz
Doporučujeme
V hematitu starém kolem 4 miliard let byly objeveny struktury, které připomínají bakterie. V té době existovala kapalná voda i na povrchu Marsu.
Máme rukou nejstarší doklady pozemského života? Na studii, která právě vyšla v Nature, se podílelo značné množství institucí i lidí. Pokud bychom příslušné struktury uznali za fosílie, důkazy pozemského života by se tak posunuly o pár stovek milionů let dále do minulosti. O moc starší než 4 miliardy let pozemský život ani být nemůže, protože tehdy končilo „velké bombardování“, kdy Země procházela kolizemi a tehdejší oceány (pokud existovaly) se nejspíš několikrát vyvařily a musely se vytvářet znovu.
Údajné bakterie byly objeveny ve vrstvách Nuvvuagittuq Supracrustal Belt z kanadského Quebecu. Datování je ovšem poměrně široké, uvádí se rozmezí mezi 4,3 a 3,7 miliardami let. Ihned se samozřejmě objevili i experti, které odmítají, že by šlo o pozůstatky živých organismů, na to jsou prý příliš pravidelné – u podobných „zkamenělých“ útvarů těžko dojít ke shodě. (Poznámka PH: co uhlík pro stanovení izotopových poměrů? To by mohlo být silným argumentem, živé organismy preferují C12 před C13, nicméně to platí pro uhlík, který se do koloběhu dostane fotosyntézou.) Z doby před 3,6 miliardami let už máme k dispozici i další (opět samozřejmě ne zcela jednoznačně přijímané) fosilie v podobě nálezů ze západní Austrálie.
Celkem to zapadá do mozaiky, že pozemský život vstupuje na scénu prakticky ihned poté, co to bylo „fyzikálně možné“; snad organické látky včetně už celkem složitých molekul byly na Zem dopraveny kometami, takže biochemie nezačínala při formování naší planety od nuly.
Autoři nového objevu dodávají, že jejich nález také podporuje představu o vzniku života hluboko na mořském dně (u teplých vývěrů – kuřáků apod.), i na tom ale dnes existuje celkem shoda. Příslušný hematit se zřejmě vytvářel ve vrstvách, jimiž proudila horká voda obsahující rozpuštěné železo. Oxidaci rozpuštěných železnatých iontů na nerozpustný oxid železitý (hematit) prováděly, alespoň dle autorů studie, už právě tehdejší bakterie, jimž tato reakce sloužila za zdroj energie. Podobné trubičky a vlákna hematitu vytvářejí železo oxidující bakterie i dnes. Pozůstatkem samotných bakterií pak mají být kulové útvary.
Speciálně autoři výzkumu upozorňují, že v této době existovala kapalná voda i na povrchu Marsu, možná i na Venuši (ve druhém případě ovšem těžko předpokládat, že bychom jakékoliv pozůstatky eventuálního života dokázali odhalit). Nicméně to, že život vznikne „prakticky ihned“, by naznačovalo, že jde o událost pravděpodobnou a přinejmenším dočasně se život mohl vyskytovat ve sluneční soustavě i jinde. Pokud ne, pak musíme dále zkoumat, čím vlastně Země byla výjimečná.
Autoři nově publikované studie představují své výsledky na YouTube
University College London
Zdroj: Phys.org a další
Uhlík???