Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zpráva, která se objevila v několika britských novinách, popisovala zajímavý výzkum publikovaný v časopise BMC Ecology v roce 2003 pod názvem „Chování volně žijících mrožů při shánění potravy s poznámkami o patrném praváctví při používání ploutví“. V této studii se objevila věta, které se chytily všechny tyto články, totiž že „při požírání potravy používají mroži 89 % doby svou pravou ploutev“, ale jejich interpretace se lišily.
Některé došly k závěru, že 89 % mrožů jsou tudíž praváci, a přidávaly komentář, že stejné procento praváků najdeme i v lidské populaci. Podle jiných článků bylo při výzkumu zjištěno, že všichni mroži ve studii jsou praváci a používají pravou ploutev 89 % doby, zatímco levou jen 11 % doby. Kromě toho, že jsem chtěl vědět, která z těchto variant platí, mě také zaujal údaj o 89 % praváků u mrožů i lidí a v duchu jsem se ptal, zda nám opravdu ta čísla ukazují něco takového. Pokud je 89 % mrožů praváků, máme snad očekávat, že v 89 % zaznamenaných úkonů ploutví se zapojuje jen ta pravá?
Rychlým propočtem jsem zjistil, že tohle překvapivě není pravda. Zkusme si stanovit několik rozumných předpokladů kvůli snazšímu počítání a podívejme se, kam nás to dovede. Ohledně podílu praváků v populaci se různé výzkumné studie mírně liší – výsledky se pohybují v rozmezí 85 až 92 %. Pro zjednodušení výpočtu předpokládejme, že 90 % z nás jsou praváci a že každý z nás používá svou dominantní ruku 90 % času.
Pak lze říci, že ve vzorku 100 lidí budeme mít průměrně 90 praváků a 10 leváků. Když každý z nich bude mít deset pokusů, každý z praváků ve vzorku použije devětkrát svou pravou ruku a jednou ruku levou, zatímco leváci to budou mít přesně naopak. U našich 90 praváků tak v souhrnu zaznamenáme 810 použití pravé ruky a 90 použití levé ruky, zatímco u 10 leváků uvidíme 90 použití levé ruky a 10 použití ruky pravé. Celkem tak záznamy našich pozorování budou obsahovat 820 použití pravé ruky a 180 použití levé ruky.
Zdánlivě paradoxně tak naše předpokládané rozdělení 90 % vs. 10 % podle preference pravé a levé ruky vede k pozorování s rozdělením 82 % vs. 18 %. Mroži a lidé se tedy přece jen liší – alespoň co se týče preference levé a pravé končetiny.
Přečetl jsem si studii, z níž všechny tyto zprávy o mrožích vycházely, a kontaktoval jsem jednoho z autorů s dotazem, co popsané výsledky opravdu ukazovaly. Vyšlo najevo, že výzkum byl založen na videozáznamech mrožů v Grónsku, přičemž každé video bylo rozdělené na úseky o stejné délce a vědci zkoumali používání ploutví v jednotlivých úsecích.
Do analýzy, z níž posléze vyšlo oněch 89 %, byly zahrnuty pouze úseky, v nichž se vyskytovalo upřednostňování jedné ploutve před druhou. Přesný počet mrožů, kteří se vyskytli ve výzkumu, nebyl znám, nicméně podle výzkumníků jich bylo nejméně pět.
Jenže pět mrožů netvoří reprezentativní vzorek (jak ještě uvidíme dále v této knize, až budeme mluvit o velikosti vzorku a jeho reprezentativnosti), a jak sami badatelé přiznávali, ve výzkumech je zjevně nutné pokračovat.
Později jsem však už na žádné další výzkumy zaměřené na preference levé a pravé ploutve u mrožů bohužel nenarazil, s výjimkou zprávy z roku 2014 o zkoumání klů z mrožích koster, pocházejících z Nového Skotska ze 17. století, jehož závěrem bylo, že mroži jsou nejspíš převážně leváci. Záhada ohledně leváctví a praváctví u mrožů tak zůstává nevyřešená, ale aspoň v něčem jsme o něco chytřejší: lépe víme, jaké otázky bychom si měli klást ohledně výsledků jakýchkoli pozorování nebo experimentů.
Ale aby toho zmatku nebylo málo, měl bych na závěr přidat ještě pár slov o jiném výzkumu zaměřeném na praváctví a leváctví jiného mořského živočicha, o němž jsem se dozvěděl právě při psaní o mrožích. Na konci listopadu roku 2019 vyšel v Guardianu článek o čerstvě publikovaném
výzkumu pod titulkem „Vědci zjistili, že většina delfínů jsou praváci“. Ve zprávě stanice BBC World Service byla použita navlas stejná slova a stejnou zprávu horlivě citovala i další média, ale – nehledě na to, že delfíni nemají ruce –, takový závěr není tak zjevný, jak v jejich podání vypadá.
Výsledky výzkumu, z něhož všechny zprávy vycházely, byly publikovány v listopadovém čísle časopisu Royal Society Open Science z roku 2019 v článku s názvem „Behaviorální lateralita při shánění potravy u delfínů skákavých (Tursiops truncatus)“, který podrobně popisoval pozorování chování sytících se delfínů u souostroví Bimini na Bahamách. Podle autorů k tomuto chování patří to, že delfíni plavou pomalu podél oceánského dna a pomocí echolokace se snaží přesně lokalizovat potenciální zdroj potravy. Jakmile něco k snědku najdou, udělají prudkou otočku, zaboří rostrum (zobák) do mořského dna a potravu vyhrabou.
Při analýze 709 takových otoček provedených nejméně 27 různými delfíny autoři zjistili, že 705 z nich směřovalo doleva, přičemž pravý bok a pravé oko měl delfín natočené dolů. Navíc všechny čtyři otočky doprava provedl stejný delfín, který měl podle vysvětlení výzkumníků, „abnormálně tvarovanou pravou prsní ploutev“, což mohlo mít vliv na jeho chování při otáčení.
Ve zprávách informujících o výzkumu se nijak nevysvětlovalo, proč by otočka doleva měla znamenat praváctví, ale výzkumníci poukazovali na to, že podle předchozích výzkumů delfín lépe vidí pravým okem a zákmity pro echolokaci se mu lépe vydávají dýchacími otvory na pravé straně než na levé.
Proto u delfína dává smysl, že pluje natočený pravým bokem dolů, kde se nachází potrava. Ale připadá mi, že kdybych náhodou byl delfínem, dokázal bych se obrátit pravým bokem dolů stejně snadno při otočce doprava jako doleva. Vědci poukazují na to, že u mnohých živočichů byla zjištěna preference jedné strany na úkor druhé. U šimpanzů a goril pozorujeme významnou pravorukost, ale například orangutani jsou převážně levorucí. Stáda sobů mají tendenci kroužit proti směru hodinových ručiček a žirafy zase obvykle začínají levou nohou, když se chtějí rozkročit.
Avšak u mnohem více druhů, například lvů, netopýrů, slepic, papoušků nebo ropuch, jednotliví živočichové upřednostňují používání své pravé nebo levé končetiny, ale žádná významná preference leváctví nebo praváctví u druhu jako celku pozorována není.
Značný počet výzkumů ukazuje, že novorozeňata mají sklon otáčet hlavičku častěji doprava a má se za to, že je to způsobené častějším výskytem praváctví (ačkoli může jít také o známku nerovnoměrného vývoje svalstva). Není mi jasné, proč by otáčení doleva mělo být u nemluvňat známkou leváctví, ale u delfínů známkou praváctví.
Mnohé sbírky drobných kuriozit či takzvaně překvapivých informací obsahují také domnělý „fakt“, že „všichni polární medvědi jsou leváci“ – bez ohledu na renomovaný výzkum, který prokázal, že polární medvědi používají pravou i levou tlapu stejně často. Původ této dezinterpretace lze patrně hledat ve vyprávění jistého indiánského náčelníka, který spatřil polárního medvěda, jak se plíží k lachtanovi a přitom si pravou tlapou zakrývá čumák a následně lachtana napadne svou (preferovanou) levačkou. Pět mrožů ve výše uvedené studii byl malý vzorek, ale vzorek tvořený jediným polárním medvědem – to je ještě silnější káva.
tento text je úryvkem z knihy:
William Hartston
Čísla ohromující a ochromující
Jak se nenechat zmást matematikou moderního života
Argo a Dokořán 2023
O knize na stránkách vydavatele
