Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Přerušované hladovění vyvolává růst jater

Podle studie vedené vědci ze Stanfordovy univerzity vyvolává přerušované hladovění rychlé dělení jaterních buněk – alespoň u myší. Toto zjištění zpochybňuje dlouholetý názor, že buňky v dospělých játrech se dělí jen zřídka, a když už, tak především proto, aby opravily poškození orgánu.
Hladovění, který tento jev vyvolá, přitom může být celkem krátké, třeba den několikrát za sebou a mezitím vždy den s volnou dostupností potravy. Což celkem může odpovídat tomu, jak se myši živí v přírodě, nebo i jak se před počátkem zemědělství stravovali lidé; takže se třeba jedná o celkem normální, nikoliv exotický proces. Dosud ovšem není známo, jaký vliv (pokud vůbec nějaký) má zvýšená replikace buněk jater na zdraví myší.
Játra dospělého člověka představují asi 2 % celkové tělesné hmotnosti, u myší pak až 5 %. Funkce jater v metabolismu znamená, že poměr mezi hmotností jater a tělesnou hmotností by měl zůstávat cca konstantní, aby orgán mohl efektivně fungovat. To je důvod, proč játra dorůstají, pokud se jejich část odstraní např. při operaci.
Rychlé dělení buněk bylo u myší zaznamenáno vždy, když po přechodném hladovění začaly zase jíst. Většina buněčného dělení byla lokalizována do jaterních buněk v blízkosti centrální žíly orgánu. V mezičase hmotnost jater klesala. Jak ukázalo další studium, regeneraci jater vyvolávaly 2 signální dráhy: fibroblastový růstový faktor a rodina proteinů Wnt. U myší geneticky modifikovaných tak, aby na tyto signály nedokázaly reagovat, byl dopad přerušovaného půstu oslaben a buňky se nedělily.
Otázka samozřejmě zní, jak by to všechno fungovalo u člověka. Také se nabízí zkoumat, zda by podobné procesy v játrech nemohly kromě hladovění vyvolávat i některé diety (ketogenní, s vysokým příjmem tuků apod.). Není ovšem známo, zda to všechno játrům nějak prospívá, takže pro lidi z výzkumu žádné doporučení nevyplývá, alespoň prozatím…

Abby Sarkar et al, Intermittent fasting induces rapid hepatocyte proliferation to restore the hepatostat in the mouse liver, eLife (2023). DOI: 10.7554/eLife.82311
Zdroj: Stanford University Medical Center / Phys.org

Poznámky PH:
Lidé mají také oproti myším mnohem pomalejší metabolismus; lze proto předpokládat, že den hladovění bude mít menší účinek, odstartování analogických procesů by asi vyžadovalo delší periodu…?
Jinak je známo např. rychlé dělení jaterních buněk („dorůstání jater“, tedy funkční části) při cirhóze, jehož nechtěným důsledkem často bývá rakovina. Takže celý proces může být klidně naopak škodlivý/nebezpečný.

Webbův dalekohled nabízí první pohled do nitra exoplanety

Uvnitř planety WASP-107 b připomínající vatu (= je „nadýchaná“) se skrývá překvapivě malé množství metanu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close