Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jason Wright z Pennsylvania State Univerzity tvrdí, že při pátrání po hypotetických mimozemských civilizacích bychom se měli zaměřit spíše na „archeologické“ pozůstatky po civilizacích minulých a zaniklých.
Práce byla zatím publikována na webu Arxiv, tj. bez oponentury. Wright se domnívá, že civilizace trvají krátce; mnohem pravděpodobnější proto je, že nějaká existovala v našem okolí (Sluneční soustava) v minulosti, než že se s ní náhodou v čase zrovna sejdeme. Proto než zkoumat, zda někde objevíme příhodné podmínky k životu a samotný život, by mohlo být nadějnější pátrat po dokladech o použití vyspělých technologií – tedy zaměřit se na nejen biologické, ale i technologické „podpisy“. Ty navíc mohou být trvanlivější; pokud např. mikroorganismy (cca pozemského typu) na Marsu vymřely před 3 miliardami let, opravdu z nich už dnes něco najdeme jen stěží.
Než dojde k dezinterpretaci: Wright si nemyslí, že nějaké doklady po činnosti vyspělé mimozemské či dokonce pozemské civilizace máme, netvrdí nic o Tváři z Marsu, inteligentních dinosaurech ani pyramidách (i když některá média se tématu mohou chopit tímto způsobem). Pouze se domnívá, že šance něco objevit tu je. Možná ne na Zemi s její aktivní tektonikou, vulkanismem, dynamickým počasím i všežravým životem, ještě méně pravděpodobně v pekle skleníku Venuše, ale někde jinde ve Sluneční soustavě snad ano. Mnohá tělesa jsou prakticky pasivní a pomineme-li meteoritické bombardování a kosmické záření, jejich povrch je cca konzervován, stopy po činnosti civilizace zde mohou přetrvat desítky, stovky milionů let. A co bychom konkrétně měli hledat? Může jít stejně dobře o materiály, které nevznikají přirozenou cestou, jako o doklady těžby (však se zvolna chystáme na asteroidech těžit sami, tak se nabízí předpokládat, že mimozemská civilizace mohla provádět totéž).
Wright také upozorňuje, že pro příslušný výzkumný program je potřeba vypracovat nějaké metodiky a pojmout to systematičtěji. Na rozdíl od astrobiologie se pátráním po technologických artefaktech totiž nikdo vlastně nezabývá.
Zdroj: Phys.org a další
Poznámky:
Ad těžba: myšlenku, že existenci vyspělé mimozemské civilizace bychom mohli detekovat i na základě toho, že něco chybí, zastává astrobiolog Paul Davies v knize Podivné ticho. Uvažuje třeba o tom, že cizí civilizace spotřebovávala komety (nemáme asi jak zjistit) nebo těžký vodík. Některé Daviesovy myšlenky jsou ještě podstatně radikálnější, když např. spekuluje, zda v naší části vesmíru nemohou chybět magnetické monopóly (vytěženy jako zdroj energie?). Problémem tohoto přístupu samozřejmě je, že o tom, co by kolem nás „mělo být“, si děláme obrázek především na základě toho, co kolem nás je. Monopóly skutečně nepozorujeme, nemáme však důvod (nebo alespoň žádný silný, přesvědčivý důvod) myslet si, že by se ve vesmíru nacházet měly. Vytěžený asteroid dokážeme jako dílo vyspělé civilizace rozpoznat určitě spíš než jev odkazující k základům fyziky a kosmologie. Podobně také nerozpoznáme (další Daviesův návrh), pokud extra-vyspělé civilizace vyvolávají nebo naopak tlumí výbuchy supernov.
Naopak třeba ukrajinský astronom Alexej Archipov se domnívá, že civilizace sice spotřebovávají zdroje, ale především produkují odpad. Dokonce provedl výpočet, kolik takového odpadu by mohlo dopadat na Zem (přitom ovšem zase vyšel z Drakeovy rovnice se „samými neznámými“ a množství civilizací existujících v našem okolí si odhadl předem, podobně jako jejich průměrnou produkci). Máme snad hledat artefakty zde?
Nakonec ale to, že dosud hledáme spíše biologické stopy než doklady vyspělých technologií má svou logiku: život evidentně může přetrvat miliardy let. Navíc jednoduchý život považujeme za mnohem pravděpodobnější/častější jev než vyspělou technologickou civilizaci (i když to tak pro pozorovatele z řady důvodů fungovat nemusí – na produkty civilizací, třeba sondy, lze možná narazit mnohem častěji než na život apod.).
Samozřejmě tato témata jsou krajně spekulativní.
Já mám pochybnosti o Cereře, respektive její „hoře“ – připomíná spíše docela čerstvou (miliony let) obří výsypku po těžbě vody/deuteria/něčeho jiného, doplnění energie, „piknik u cesty“