Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale mají velký význam v zemědělství nebo zahradnictví.

Jednou z možností, jak zkoumat vznik polyploidů, tedy rostlin se znásobeným počtem chromozómů, je vytváření umělých polyploidů za kontrolovaných podmínek. Vědci je pak mohou následně porovnat s polyploidy, které nacházíme v přírodě nebo v zemědělských či zahradnických kulturách. Ve výzkumu ekologie rostlin ale tato metoda zatím nebyla příliš využívána.

Zuzana Münzbergová z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a z Přírodovědecké fakulty UK se svými kolegyněmi vypracovala a ověřila postupy pro tvorbu umělých kříženců a polyploidů v rámci populací běžného a proměnlivého druhu vikve plotní (Viccia cracca). Umělé křížence pak porovnaly s přírodními rostlinami – sledovaly velikost průduchů na listech, klíčení semen, velikost genomu i celkovou velikost rostlin. V další studii pak srovnávaly, jak se liší takto vytvoření polyploidi mezi různými populacemi.

Badatelky zjistily, že umělé křížence vikví je možné získat, i když úspěšnost umělého křížení byla vcelku nízká. Porovnání kříženců ukázalo, že jak u přírodních, tak u umělých kříženců mají výsledné rostliny větší průduchy, naproti tomu velikost rostlin není křížením ovlivněna. Umělí kříženci se lišili tím, že jejich semena klíčila delší dobu. Velikost genomu byla u přírodních i umělých kříženců velmi podobná, ale u umělých kříženců dochází častěji k malé změně počtu chromozomů, tzv. aneuploidii. Současně se ukázalo, že vlastnosti nových polyploidů se výrazně liší mezi populacemi, z nichž byly vytvořeny. Z toho vyplývá, že výsledek polyploidizace je silně závislý na původním genetickém složení populace.

Pavlíková, Z., Paštová, L., Münzbergová, Z. 2017. Synthetic polyploids in Vicia cracca: methodology, effects on plant performance and aneuploidy. Plant Systematics and Evolution 303: 827–839.

DOI: 10.1007/s00606-017-1414-y

Münzbergová, Z. 2017. Colchicine application significantly affects plant performance in the second generation of synthetic polyploids and its effects vary between populations. Annals of Botany 120: 329-339.

DOI: 10.1093/aob/mcx070

tisková zpráva Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Mise LUMI od TRL Space byla zařazena do programu průzkumných misí Evropské kosmické agentury

Start první fáze měsíční mise LUMI (Lunar Mapper and Inspector), která umožní průzkum jižního pólu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *