Kobaltově modrá tarantule Hapolpelma lividum. Credit: Bastian Rast.

Proč jsou tarantule barevné?

Modré a zelené zbarvení mnoha druhů tarantulí (sklípkanů) představovalo pro entomology dosud záhadu. Tarantule jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku; navíc jsme se domnívali, že ani nemají barevné vidění. Příslušné barvy jsou přitom mnohdy syté a jasné, nevypadá to na náhodu (tj. že nějaká využívaná látka je shodou okolností také barevná).
Nová studie z Yale-NUS College a Carnegie Mellon University tvrdí, že zelené zbarvení by mělo být prostě maskování. Tarantule, i když z jejich jedu jde strach, mají také řadu predátorů, např. je loví specializované vosy (mj. i se známým s mechanismem ochromení oběti jedem a nakladení vajíček do „živé zásobárny“).
Naopak jasně modré tóny zřejmě tarantulím usnadňují se navzájem poznat před pářením. Nový výzkum ukázal, že v tělech tarantulí dochází k expresi genů pro různé opsiny, proteiny nacházející se v očích živočichů. Šíře syntetizovaných opsinů přibližně odpovídá denním pavoukům s dobrým barevným viděním, takže tarantule nejspíš také ve skutečnosti vidí cca plnobarevně.
Co se zjistilo dál? Fylogenetická analýza evolučního stromu tarantulí ukazuje, že i jejich poslední společný předek před nějakými 110 miliony let v křídě byl nejspíš modrý. Intenzita modrého zbarvení neodpovídá stupni predace a podle všeho tedy nejde o prostředek odstrašení útočníků (viz výše).
Evoluce zeleného zbarvení na fylogenetickém stromu koresponduje hlavně s tím, zda se jedná o stromové druhy pavouků. Zelené zbarvení tarantulí nejspíš vzniklo v evoluci několikrát a vždy přetrvalo (alespoň pokud víme). Naopak modré zbarvení existovalo na počátku a několikrát došlo k jeho ztrátě, někde se však znovu mutací/přírodním výběrem obnovilo. Modřejší jsou druhy tarantulí ze Starého světa. Má to nějakou hlubší příčinu, jsou podmínky v Severní a Jižní Americe a Oceánii obecně v něčem odlišné (pralesy/lesy v různé míře prosvětlené apod.)? Nevíme, alespoň prozatím.

Saoirse Foley et al, The evolution of coloration and opsins in tarantulas, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2020). DOI: 10.1098/rspb.2020.1688
Zdroj: Yale-NUS College / Phys.org

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

One comment

  1. hm, vlastne jen detail: kdyz pavouk neni hmyz, tak pavoukolog neni entomolog

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close