(c) NASA, licence obrázku public domain
(c) NASA, licence obrázku public domain

Proč Mars přišel o vodu? Nemusí to být tak jednoduché

Prý za to může nejen nižší gravitace, ale i protáhlejší oběžná dráha planety.

Na Marsu nejen tekly řeky, rudá planeta byla kdysi pokryta i moři. Od té doby však Mars minimálně 80 % své vody ztratil. Standardně se to vykládá tak, že na vině je prostě menší hmotnost a tedy i menší gravitace planety oproti Zemi. Ultrafialové záření štěpí v atmosféře molekuly vody na prvky a radikály a než se ty stačí opět sloučit, lehký vodík často nenávratně unikne. Z Marsu s nižší gravitací se takto ztrácí vodíku (a tedy i vody) pochopitelně víc.
To je jistě pravda, ale do hry vstupují ještě další jevy. Vědci z německého Ústavu Maxe Plancka a Moskevského ústavu pro fyziku a technologii upozorňují na to, že ke štěpení molekul vody by mělo docházet až ve vrchním vrstvách atmosféry. Na Zemi sem voda téměř vůbec nevystoupá, nepřekoná vrstvu mezi troposférou a stratosférou (tropopuaza). Když nic jiného, tak proto, že je zde už tak nízká teplota, že se voda změní v led.
Němečtí a ruští vědci nyní ve studii publikované v Geophysical Research Letters tvrdí, že v důsledku speciálního koloběhu vody na Marsu se tato vrstva pro molekuly vody ale občas stává propustnou, což má představovat hlavní rozdíl oproti Zemi.
Základem mechanismu je to, že oběžná dráha Marsu je oproti Zemi eliptičtější, s rozdíly vzdálenosti od Slunce až 42 milionů kilometrů. Léto na jižní polokouli, odpovídající bližší poloze ke Slunci, je proto podstatně teplejší než na severní. Právě během teplého „jižního“ léta vynášejí (navíc, aby to nebylo tak jednoduché, v určitých speciálních částech dne) velmi teplé proudy vodu až do nejvyšších vrstev atmosféry rudé planety. Zde pak pára proudí k chladnému severnímu pólu a tam se sráží, mezitím se však část molekul rozkládá a vodík uniká.
Vliv zřejmě hrají i obří prachové bouře, které rovněž mohou podporovat transport vodní páry do nejvyšších vrstev atmosféry – prachové částice totiž absorbují sluneční záření a tím zahřívají atmosféru až o 30 ºC, takže stoupající vodní pára méně vymrzá. Podle výpočtů v roce 2007 během bouře vystoupalo do vrchní vrstvy marťanské atmosféry ještě dvakrát více vodní páry než během léta na jižní polokouli, kdy ale k žádným větším bouřím nedošlo.

Dmitry S. Shaposhnikov et al. Seasonal Water „Pump“ in the Atmosphere of Mars: Vertical Transport to the Thermosphere, Geophysical Research Letters (2019). DOI: 10.1029/2019GL082839
Zdroj: Phys.org

Kvantové počítače a problém šachových dam

Oblíbený problém pro testování efektivity různých algoritmů představují pozice na velkých šachovnicích; jedná se totiž …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close