Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Proč ptáci žijí déle než savci

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro velká plemena psů (zejména v porovnání s malými psy). Stojí za to rozlišit, že tepelné ztráty se budou lišit podle toho, v jakém podnebném pásmu organismus žije, samozřejmě i v závislosti na tom, zda jde o tvora pozemského nebo vodního. S podivem je vlastně spíše to, že příslušné pravidlo platí alespoň rámcově.
Každopádně věk se zde spojuje s metabolickou aktivitou a stárnutí pak hlavně s jejími důsledky, poškozením kyslíkovými radikály (oxidačním stresem) atd. A co ptáci? Minimálně ti létaví nejsou proti savcům určitě těžcí, přitom se často dožívají velmi vysokého věku, krkavcovití i papoušci (jde mimochodem o skupiny velmi inteligentních druhů, věk dožití zřejmě souvisí mj. i s „R“ a „k“ strategiemi; a i u papoušků a krkavcovitých zřejmě platí, že větší druhy žijí déle). Každopádně ptáci mají oproti savcům stejné hmotnosti v průměru šanci na podstatně delší život. Proč?
Cynthia Downs (Hamilton College) a Ana Jimenez (Colgate University) jsou hlavními autorkami studie, která tento jev vysvětluje opět přes metabolismus. Intenzita metabolismu na buněčné úrovni je u ptáků výrazně nižší než u savců, nedochází u nich tolik k poškození (oxidaci) lipidů a nemají tolik antioxidantů/tak aktivní enzymy související s reakcemi kyslíkových radikálů (kataláza apod.). U ptáků na rozdíl od savců míra oxidačního stresu příliš nekoreluje s velikostí druhu ani s jeho průměrnou délkou života, což je pozoruhodné. Samozřejmě do hry bude vstupovat celá řada dalších faktorů, třeba rozdílné fungování imunitního systému.
Každopádně odpověď na otázku položenou v titulku v podstatě stále neznáme.

Does Cellular Metabolism from Primary Fibroblasts and Oxidative Stress in Blood Differ between Mammals and Birds? The (Lack-thereof) Scaling of Oxidative Stress
A G Jimenez E S O’Connor K J Tobin K N Anderson J D Winward A Fleming C Winner E Chinchilli A Maya K Carlson …
Integrative and Comparative Biology, icz017, https://doi.org/10.1093/icb/icz017
Zdroj: Eurekalert.org

Poznámky PH: Přitom, jak se uvádí, ptáci většinou spotřebují více energie než savci téže hmotnosti. Jak to, že u metabolismu na úrovni buněk je tomu obráceně?
Ono jak vůbec hodnotit, že třeba ptáci mají méně aktivní ochranné enzymy/méně antioxidantů? Že je tolik nepotřebují (to by znamenalo stejně nižší poškození), nebo že je oxidační stres poškozuje více (pak by se ale v porovnání se savci neměli dožívat vyššího věku).
Teplokrevnost ptáků a savců vznikla nezávisle na sobě; to, že na metabolické úrovni bude existovat nějaký zásadní rozdíl mezi oběma skupinami, má zřejmě prostě evoluční původ.

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Vztah inteligence a velikosti mozku – hrátky s logaritmy

Inteligence sice nezávisí pouze na velikosti mozku, rozumné výsledky nám ovšem toto srovnání dát může, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close