Sciencemag.cz
Doporučujeme
Chemická depozice z par je jedním z hlavních způsobů výroby 2D materiálů. Nově navržená metoda vědců z Rice University, Argonne National Laboratory and Northwestern University představuje zajímavou modifikaci tohoto postupu; zatím byla technika realizována v případě borofenu, ale měla by být mnohem univerzálnější.
Za relativně vysokých teplot (pod bodem tání zlata; konkrétně vše běželo především nad 550 ºC) a podmínkách blížících se vakuu měl bórový prášek tendenci vnikat do struktury zlata. Po ochlazení se ovšem bór ze zlata zase vylučoval, a to právě v podobě požadované monoatomární vrstvy na povrchu kovu. Takto vzniklé útvary bóru mají mít rozměr kolem čtverečního nanometru a být vhodné pro kvantové aplikace.
Vlastnosti vloček bóru se budou lišit podle substrátu, kde se tato vypěstují, nemusí jít nejspíš jen o zlato. Od různých substrátů také půjde 2D materiály různě jednoduše oddělovat.
Podobný jev byl zaznamenán i při interakci uhlíku s mědí, kdy atomy uhlíku také dočasně pronikaly do kovu, aniž by ale vznikla slitina. Možná se tímto způsobem bude jednou vyrábět grafen pro určitý typ aplikací.
Autoři výzkumu již v minulosti navrhli získávání borofenu ze stříbrného substrátu, při tom vznikne lehce zvlněná vrstva, která se svými vlastnostmi mírně odlišuje. Jindy se borofen pěstuje na mědi i na hliníku.
Brian Kiraly et al. Borophene Synthesis on Au(111), ACS Nano (2019). DOI: 10.1021/acsnano.8b09339
Zdroj: Phys.org
